top of page

Eva Poláchová: V budoucích lídrech hledám vyvážené spojení vůle, odvahy a pokory

Představujeme vám nový pravidelný seriál Fórum #FinŽen - tedy pomyslnou "mentoringovou sérii" krátkých rozhovorů s výjimečnými ženami světa financí. A to na témata, která rezonují v našem rozvojovém programu Fóra #FinŽen. Jako první se zapojila členka představenstva pojišťovny Kooperativa Eva Poláchová, která má více než 25 let zkušeností ve finančním světě.


Každá z dam, které se zapojily do seriálu odpověděla na šest z více než dvacítky otázek připravených redakcí projektu #FinŽeny. Níže naleznete výběr Evy Poláchové - laureátky Síně slávy projektu #FinŽeny a facilitátorky v rámci rozvojového programu Fóra #FinŽen.


Kolik prostoru v rámci času určeného práci věnujete sebevzdělávání? Vždycky méně, než bych měla a chtěla. Nicméně každá interakce s lidmi kolem je jistým způsobem forma rozvoje, pokud člověk chce. Takže se vlastně "sebevzdělávám" každý den. Dáváte přednost ústní nebo písemné komunikaci? Jednoznačně ústní, respektive osobní. Obecně mi vadí trend přechodu do digitální komunikace. Nedá se neocenit její rychlost, efektivnost a účelnost a jistě jsou případy, kdy dává smysl. Ale je zásadně důležité si přesně uvědomit právě to, kdy ten smysl dává. Rozhodně jsou situace, kdy by neosobní komunikace měla být snad i "zakázána". A jsou situace, kdy se neosobní komunikací sami ochuzujeme o emoce, které bývají zásadním prvkem komunikace. Pokud byste měla jmenovat jednu vlastnost, bez které se neobejde dobrý lídr, která by to byla? Uvěřitelnost. Podle mě obecně platí, že dobrý leader musí být příkladem v tom, jak se chová a jedná, a to nesmí být v rozporu s tím, co chce a očekává od svého týmu. Když řešíte nástupnictví, které charakteristiky potenciálního kandidátka/kandidátky jsou pro vás klíčové? Vyvážené spojení vůle, odvahy a pokory. Vůle a touhy věci dělat, měnit a posouvat, s odvahou nebát se je prosazovat a třeba i chybovat – a při tom mít silnou pokoru k lidem a realitě kolem sebe. Jaký byl váš nejdůležitější kariérní milník, který byste ráda sdílela s mladšími kolegyněmi ve finančnictví? Nejdůležitějším milníkem pro mě paradoxně byla doba, kdy jsem žádnou kariéru "nedělala". Ukončila jsem jednu profesní etapu, bylo mi čerstvě padesát, „zuřila“ krize a já jsem nemohla najít uplatnění, které by odpovídalo předchozí kariéře. Ukázalo se, že tohle období bylo pro můj kariérní život největším darem, protože jsem v sobě objevila nové možnosti, dovednosti i limity. Uvědomila jsem si, co je v životě opravdu důležité, a to mi dalo do budoucích let neuvěřitelný pocit svobody. Dnes už dělám opravdu jen věci, pro které se rozhodnu já sama.

Jakým předsudkům a stereotypům podle vás ženy ve finančním světě čelí? Těch předsudků je celá řada. Snažím se je aktivně, minimálně v naší firmě, odstraňovat. Abych ale odpověděla, zkusím upozornit na jeden stereotyp - a to i proto, že vím, že se svým názorem jsem spíše v menšině (a často bývám i velmi kontroverzní), ale seberu odvahu a risknu to. Mívám pocit, že většina mladých žen na počátku profesního života si myslí, že kariéra se musí dělat hned. Že když nezačnou profesně fungovat ideálně už po škole, něco jim uteče. Nepodléhejme tlaku okolí a nerezignujme prosím na naše ženství. Tedy na to, co je nám dáno od přírody. Z vlastní zkušenosti říkám: Kariéra si opravdu počká na ten správný čas.

Kommentare


bottom of page