V prvním Tématu měsíce projektu FinŽeny jsme se zaměřili na mateřskou daň a zejména na to, jaká opatření pomáhají ženám skloubit mateřství s kariérou. Východisko bylo následující: mateřská a rodičovská dovolená je v Česku nastavena velkoryseji než ve zbytku EU, což má svá pozitiva, ale i negativa. Dlouho trvající péče o dítě totiž mimo jiné přispívá k nelichotivému umístění v žebříčku OECD sledujícím gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování mužů a žen na stejných pozicích. Ten se dlouhodobě pohybuje mezi 15 a 20 procenty, ovšem v případě žen ve věkové skupině 35-50 let, která zhruba kryje období výchovy dětí, činí tento rozdíl až 23 procent.
Ptali jsme se proto, jaké hledají finanční společnosti způsoby podpory, aby pomohly rodičům k rychlejšímu návratu nebo alespoň k udržení kontaktu s pracovní komunitou a oborem. Do jejich reportoáru patří dorovnání mzdy zaměstnanců po návratu z rodičovské, které zohledňuje inflaci a růst mezd, firemní školky, dětské skupiny... A tím výčet nekončí. Více si můžete přečíst zde.
Komu svěřit dítě do péče, když chce žena pracovat? Možností je vícero, my jsme ale chtěli nahlédnout pod pokličku konkrétního řešení, které představují dětské skupiny. V pražské centrále banky Moneta funguje jedna taková necelý půlrok. Co předcházelo jejímu zřízení a jak náročné je provozovat takové zařízení, nám přiblížila šéfka HR v této bance Klára Escobar. "Se zaměstnanci jsme komunikovali plánované spuštění dětské skupiny již po schválení záměru. Reakce byly velmi pozitivní. Co nás však překvapilo, byl moment závazného přihlášení dětí, kde jsme zaznamenali spíše menší zájem ze strany zaměstnanců. S odstupem času mohu říct, že šlo pravděpodobně o opatrnost ze strany rodičů a možná i počáteční nedůvěru, zda ke spuštění dojde a jak bude dětská skupina fungovat," uvedla mimo jiné. Počáteční nědůvěru však nakonec vystřídala spokojenost dětí i rodičů.
V našem seriálu jsme nechtěli vynechat otce, protože jejich problémy, pokud jde o péči o děti, se v mnohdy zas tolik neliší od těch, které řeší ženy. Pro rozhovor na toto téma jsme si vybrali člověka nad jiné povolaného. David Škrobánek pracoval jako personalista v nadnárodních korporacích, dnes se ale věnuje vlastní iniciativě Dobrý táta. Jejím smyslem je pomáhat mužům, jak se co nejlépe zhostit otcovské role, ale i radit firmám, jak vytvářet pro rodičovství vhodné podmínky. David má řadu zkušeností i zajímavých postřehů. Jeden příklad za všechny: "pokud chce být muž opravdu dobrým tátou, musí si to ustát sám před sebou, před kamarády, v práci, a často i před svou ženou, a to mu na tom musí sakra záležet, aby do toho šel." Více si můžete přečíst zde.
Protože nám šlo o pohled z mnoha stran, obrátili jsme se také na akademiky, konkrétně experty z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI, s otázkou, co by ke skloubení práce a mateřství nejvíce pomohlo podle jejich studií i zahraničních zkušeností. Tak například mateřská a rodičovská by nemusela být zdaleka tak dlouhá, za to by měla být lépe placená. Ale hlavní závěrem je potěšující zpráva, že mezi kariérou a péčí o dítě není tak velká propast, jak ji v Česku vnímáme.
Všechny články najdete zde:
Firemní školky i dorovnání mezd. Jak finanční společnosti pomáhají rodičům mezi zaměstnanci
Dětská skupina v Monetě: prvotní nedůvěru vystřídala spokojenost dětí i rodičů
Na stát nesázím, rodičům umí usnadnit život spíš firmy. Základem je flexibilita, říká Dobrý táta
Mezi kariérou a dítětem nezeje tak velká propast, jak ji v Česku vnímáme
Comments