Ani dvacet let členství v Evropské unii nestačilo k tomu, abychom se důkladně obeznámili s rozhodovacím procesem a jeho posloupností, uvedla šéfka zastoupení Evropské komise v Polsku Katarzyna Smyk v debatě, která se uskutečnila v rámci cesty skupiny Rising Stars sesterského projektu #PRVNÍCH100LET do Varšavy. Podobně jako v Česku se podle ní i v Polsku vždy najde dostatek generálů po bitvě, kteří svou opožděnou kritikou dojednaných bruselských norem přiživují protiunijní nálady.
Rodačka z východopolského Lublinu je oddanou služebnicí veřejné správy. “Administrativa ve smyslu správy věcí veřejných mě vždy zajímala,” říká Smyk. Po studiích přitom kariéru zahájila v soukromém sektoru. Pracovala pro polské divize známých zahraničních značek - právnickou kancelář Allen & Overy, společnost Gillette či reklamní agenturu Publicity. “Bylo to zajímavé, vydělávala jsem dost peněz, pak jsem si ale řekla, že nebudu mařit život prací v soukromé sféře,” přibližuje Katarzyna své tehdejší uvažování, které na přelomu tisíciletí mohlo v okolí budit ještě větší údiv než dnes.
S jasnou představou o své misi obeslala řadu veřejných institucí se svým životopisem, ale odpověděla jediná - vládní Centrum pro strategická studia. Na to, že její plat proti předchozím štacím spadne na třetinu, byla připravená, kulturní šok však představovalo bližší seznámení s danou institucí. “Když jsem poprve přijela na místo, zjistila jsem, že jde o bývalý Úřad pro centrální plánování (v Česku měl obdobu v Státní plánovací komisi - pozn. red.). Šlo o úřad s kompetencemi ministerstva, které za komunismu zodpovídalo za hospodářskou politiku. V 90. letech si tedy úřad změnil jméno, ale jinak se toho příliš nezměnilo,” vzpomíná Katarzyna.
Vzhůru do Evropy
Jejím dalším působištěm byl samostatný Úřad pro evropskou integraci, jehož úkolem byla příprava na vstup Polska do evropských struktur. “Několik let po vstupu Polska do EU (spolu s Českem v roce 2004 - pozn. red.) tento úřad splynul s ministerstvem zahraničí, zatímco předtím spadal přímo pod premiéra. To byla chyba, v níž se zračí nepochopení základního faktu, že evropská agenda patří do domácí politiky. Rada ministrů EU ve většině případů řeší evropské právo, ministři zahraničí tam nemají co dělat,” připomíná vysoká polská úřednice a dodává, že před dvěma lety došlo k revizi a evropská agenda opět spadá pod předsedu vlády.
Od roku 2014 Katarzyna spolupracovala s tehdejším náměstkem ministra zahraničí Piotrem Serafinem, který se posléze stal šéfem kabinetu prezidenta Evropské rady Donalda Tuska a dnes je eurokomisařem pro rozpočet. Katarzyna Smyk se tak na pět let stala členkou Tuskova týmu.
Vracet se do Polska za vlády Práva a spravedlnosti se jí však nechtělo, a tak zůstala další čtyři roky v radě a po skončení tohoto mandátu a změně vládní garnitury v Polsku uspěla v soutěži na současnou pozici.
Stále pozadu
S fungováním evropských institucí je tak podrobně seznámena a o to více ji překvapuje, že stále velmi často a na různých úrovních narážáí na nepochopení toho, jak evropská legislativa vzniká. “Velmi mě mrzí, že ani po dvaceti letech členství v EU jsme jako společnost, bohužel nevyjímaje ty nejvíce zainteresované subjekty, nepochopili zcela princip rozhodovacích procesů. Jsem z toho frustrovaná, protože jsem často angažována v diskuzích o implementaci evropského práva, kde najednou účastníci zjistí, že jsou s tím spojené náklady, že se musíme adaptovat, že se nám to vlastně nelíbí, že to neodpovídá našim potřebám. Green Deal je toho názorným příkladem, ale zároveň jen jedním z mnoha,” uvádí Katarzyna Smyk.
Podle jejích slov se to týká i soukromých subjektů, které se velmi opožděně seznamují s tím, že jim vznikají nějaké povinnosti. Své současné námitky měly vznášet před mnoha lety. “Připomínky a návrhy je třeba začít připravovat, když se oznámí záměr přijít s nějakou legislativní iniciativou. Od kolegů z Komise ale vím, že Poláci nejsou aktivní. Jsou státy, které během jednání neustále připomínkují. Z Polska tam ale nevidíte nikoho,” stěžuje si Katarzyna.
Zástupkyně EK v Polsku připouští, že existují vyjímky a že Polsko má i přednosti, například vliv při identifikaci důležitých témat i relativně výkonný lobbing, nicméně převládá dojem neschopnosti prosadit své zájmy v době, kdy to je ještě možné, tedy pokud možno v počáteční fázi. “Nelze se snažit přetvářet celou legislativu, když už je hotova a jen se ladí finální podoba s členskými státy, protože tehdy už se pracuje s tím, že zákon bude schválen. Proto svou nynější roli chápu mimo jiné také jako určitého motivátora, který se bude snažit více zapojit zainteresované strany do legislativního procesu. Aktuální předsednictví Polska v Radě EU je pro to dobrá příležitost, protože přirozeným způsobem přitahuje pozornost lidí,” uzavírá Katarzyna Smyk.
コメント