top of page

Podíl žen v představenstvech roste

Ani ne čtvrtina, konkrétně 23,3 procenta. Takové bylo v roce 2023 celosvětové zastoupení žen v představenstvech akciových společností. Pokud bude žen v klíčových firemních strukturách přibývat stejným meziročním tempem jako v letech 2022 a 2023, parity bude dosaženo v roce 2038. V případě předsednických křesel v představenstvu je vidina parity hodně daleko za obzorem.


Podíl žen v představenstvech FinŽeny

Již několik studií poukázalo na přínos větší proporčnosti v zastoupení pohlaví v nejvyšších patrech obchodních společností. Například studie Credit Suisse Gender 3000 report prokázala pozitivní korelaci mezi zvýšenou genderovou diverzitou ve vedoucích pozicích a vyšší návratností kapitálu, lepším ESG profilem a výkonností akcií. Tato korelace navíc zesiluje s rostoucí diverzitou v organizaci. Pokud je tedy firma nasáklá diverzitou i v nižších patrech, businessu to svědčí.


Znamená to tedy, že na důležitých místech stále převládá staré myšlení, které odolává i zjevným faktům o ekonomické výhodnosti? Ne tak docela. Podle zprávy Women in the Boardroom společnosti Deloitte se počet žen v představenstvech proti roku 2022 meziročně zvýšil o 3,6 procenta, přičemž odhadovaný rok dosažení parity se proti předchozí studii z roku 2021 zkrátil o sedm let na rok 2038. Progres tu tedy je, a děje se tak následkem jednak společenské poptávky, jednak politické pobídky.


Jde to i bez kvót

,,Vládní opatření přinášejí výsledky. Pět ze šesti zemí s nejvyšším procentem žen v představenstvech v naší studii má nějaký druh povinné legislativy týkající se kvót, a to v rozmezí od přibližně 33 procent (Belgie a Nizozemsko) do 40 procent (Francie, Norsko a Itálie). A pokračující vládní iniciativy ve Spojeném království také přinesly své ovoce: ženy nyní zastávají více než 40 procent míst ve správních radách společností FTSE100 ve Spojeném království," uvádí studie Deloitte.


Pozoruhodné je, že posuny kýženým směrem analýza eviduje i v zemích, kde zastoupení žen ve vrcholných patrech businessu legislativa nevyžaduje. Například v Austrálii postačily ke zvýšení zastoupení žen v tamních správních radách z 15 procent v roce 2014 na aktuálních 34 procent dobrovolné vnitrofiremní závazky. Ještě více zarážející je údaj o podílu žen, které zastávají funkci předsedkyně představenstva či správní rady, případně generální ředitelky firmy. ,,Pět ze sedmi zemí s nejvyšším počtem předsedkyň představenstva nemá zavedené kvóty pro ženy v těchto orgánech. A 17 z 20 zemí s nejvyšším počtem žen na pozici generální ředitelky také ne," konstatuje zpráva.


Dál ani krok

Jakkoli se ženám daří obsazovat řadová místa v nejvyšších firemních patrech, top křeslo zůstává vesměs vyhrazeno mužům. ,,V celosvětovém měřítku je podíl žen předsedajících představenstvům třetinový proti podílu žen působících v těchto orgánech. Jen 8,4 procenta představenstev je vedeno ženami. Tato čísla jsou nízká i v zemích s genderovými kvótami. Například Norsko a Francie, které jako jedny z prvních zavedly legislativu o kvótách (v roce 2005, resp. 2010), se sice nyní blíží paritě v představenstvech, ale do funkce předsedkyně se dostalo méně než 13 procent žen. V Německu a Švýcarsku, kde byly kvóty zavedeny později, předsedají ženy méně než pěti procentům představenstev," uvádí materiál Deloitte.


O mnoho veselejší není situace ani v nejvyšších exekutivních funkcích. Ve světě je pouze šest procent generálních ředitelek. Tendence navíc velký obrat nenaznačuje, číslo představuje pouze jednoprocentní nárůst proti předchozí edici studie z roku 2021. ,,Ve 13 geografických oblastech našeho vzorku je počet žen na pozicích generálních ředitelů skutečně nižší než tři procenta. Při současném tempu změn by bylo globální parity na postu generálního ředitele dosaženo až v roce 2111," tvrdí studie.


Stretch factor

Praxe zavádění genderových kvót a závazků pro firemní správní rady a představenstva má řadu kritiků, a to z různých stran i důvodů. Jedním z nich je obava z nedostatku kádrů, která by se mohla projevit tak, že malý okruh žen bude zván do vícero orgánů. Tento jev lze měřit nástrojem nazvaným stretch factor. Ten má svou číselnou podobu, která vyjadřuje počet míst v boardech obsazených jedním člověkem na daném trhu. A podle zprávy Deloitte je tento údaj v globálu skutečně vyšší u žen (1,30) než u mužů (1,17). Kvóty jsou v tom však podle zprávy opět nevinně. Z dvaceti zeměpisných oblastí s nejvyšším ženským stretch faktorem byly pouze čtyři v zemích se zákonnými kvótami pro veřejně obchodované společnosti. V Norsku, které jako první země zavedlo legislativu o genderových kvótách pro správní rady, se stretch faktor postupně snižoval z hodnoty 1,15 v roce 2014 na pouhých 1,04.

 

Česko kulhá vpřed

Není překvapivé, že situace v Česku je ve srovnání s vyspělým světem o poznání trudnější. Potvrzují to údaje z vládního materiálu Zpráva za rok 2022 o rovnosti žen a mužů. ,,Přestože oproti roku 2021 zastoupení žen ve vedení obchodních společností v České republice stouplo, zůstává i nadále daleko za průměrem EU. Zatímco v EU bylo ve druhé polovině roku 2022 průměrné zastoupení žen v členstvu dozorčích rad nebo představenstev největších veřejně obchodovatelných společností 32 procent, v České republice je to o 11 p. b. méně," snaží se zpráva krypticky naznačit, že údaj za Česko je 21 procent.


Vládní odbor rovnosti žen a mužů v únoru loňského roku aktualizoval rozbor zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností s majetkovou účastí státu na základě údajů jednotlivých ministerstev a příznačně naznačil, odkud tzv. smrdí ryba: ,,Od roku 2018 nedošlo v dozorčích radách a představenstvech k žádným větším změnám. V celkem 62 těchto obchodních společnostech je zastoupeno na úrovni dozorčích rad a představenstev 506 osob, z toho 76 žen (15 procent – v roce 2022 to bylo 16 procent). Zastoupení žen v dozorčích radách je 18 procent (v roce 2022 to bylo 20 procent), zastoupení žen v představenstvech jen 9 procent (v roce 2022 to bylo 8 procent). V roce 2018 bylo zastoupení žen v dozorčích radách 17 procent, v představenstvech 10 procent." To asi nepotřebuje žádný komentář.


Přestože globální trend ukazuje vesměs pohyb správným směrem, ať s kvótami, či bez nich, Česko je zářným dokladem, že ne všude se postupuje dostatečně rychle.


Převzato z magazínu NextŽeny.

Comentarios


bottom of page