Je jednou z českých manažerských osobností, které svou profesní kariéru dotáhly na světovou úroveň. V pravidelném seriálu projektu #FinŽeny Fórum #FinŽen odpovídala nejen na otázky týkající se mentoringu, ale i kariérních výzev. „Musela jsem se popasovat s obrovským kariérním skokem při příchodu do Švýcarska. Navíc pár měsíců po mém nástupu jsem musela jako žena ze střední Evropy integrovat švýcarský tým velmi technicky zdatných mužů do nové centralizované francouzské finanční skupiny,“ vzpomíná šéfka regionálních investic ve švýcarské Zurich Insurance Company. V našem rozhovoru se dozvíte, jak se s tou výzvou popasovala.
Každá z dam, které se zapojily do seriálu, odpověděla na šest z více než dvacítky otázek připravených redakcí projektu #FinŽeny. Níže naleznete výběr Kamily Horáčkové - laureátky Síně slávy 2023 projektu #FinŽeny.
Jakých pravidel se držíte, když chcete dobře prezentovat výsledky své práce?
V první řadě je důležité výsledky své práce vůbec prezentovat a nepředpokládat, že je musí všichni, a hlavně přímý nadřízený, jasně vidět a pamatovat na to v době hodnocení. V dnešní uspěchané době jsou lidé zaneprázdnění a nadřízení musí často svou pozornost zaměřovat na řešení problémů. Dále považuji za klíčové prezentovat výsledky osobně a umožnit tak dialog v případě nejasností. Na každé takové setkání by se měl člověk dobře připravit a podložit svou prezentaci stručným písemným dokumentem, ať už to jsou dvě tři stránky v powerpointu nebo firemní formulář v případě větších společností. U této příležitosti také věnuji čas zamyšlení, co bych příště mohla udělat lépe nebo jinak.
Dáváte přednost ústní nebo písemné komunikaci?
To zcela záleží na okolnostech a důvodech dané komunikace. Pokud se jedná o strategickou diskuzi, řešení komplexního případu či osobní hodnocení, tak rozhodně upřednostňuji osobní setkání a ústní komunikaci. Naopak v případě rychlé výměny informací, vyřizování běžných operativních či organizačních záležitostí uvítám raději mailovou komunikaci.
Když řešíte nástupnictví, které charakteristiky potenciálního kandidátka/kandidátky jsou pro vás klíčové?
Nejdříve je nutné se zamyslet a ujasnit si, jaká mám od potencionálního kandidáta očekávání, zda se jedná o vedoucí pozici či roli experta v určitém oboru. Zřejmě není novinkou, že v dnešní době už nerozhodují jen odborné znalosti a zkušenosti, které jsou zkrátka nezbytným předpokladem. Pro vedoucí pozici jsou klíčové takzvané soft skills jako schopnost motivovat tým, efektivně komunikovat nejen se svým týmem a nadřízeným, ale i napříč organizací, a hlavně s klienty. Dále považuji za důležité vyhodnotit, jaký přínos eventuální kandidát či kandidátka může mít pro dosažení strategických cílů – jestli má nové nápady, jak rozšíří celkový mix znalostí a zkušeností daného týmu.
Máte zkušenosti s mentoringem? Pokud ano, jakou roli měl ve vašem kariérním růstu?
Zkušenosti mám velmi dobré, navíc v obou rolích. Mně nesmírně pomohl mentoring, když jsem přišla z Čech do Švýcarska. Musela jsem pochopit novou kulturu, jak lidé přemýšlí, co je pro ně důležité, jak je motivovat a získat na svou stranu. Prošla jsem takzvaným kulturním šokem a můj mentor mi nesmírně pomohl se rychle zorientovat a adaptovat. V posledních letech už jsem spíše v roli mentorky, velmi mě to naplňuje a dělá mi radost, když se mohu s mladšími kolegy či kolegyněmi podělit o své zkušenosti, poradit jim v plánování kariérního růstu či řešení aktuálního problému. Zároveň se ráda učím od mladé generace a zajímá mě její pohled na svět přes “reverse mentoring”.
Jaká byla vaše největší kariérní výzva a jak jste ji překonala?
Už jsem na to narazila v předešlé otázce: když jsem se musela popasovat s obrovským kariérním skokem při příchodu do Švýcarska. Navíc pár měsíců po mém nástupu do nové role a v nové zemi došlo k velké změně v naší finanční skupině. Musela jsem jako žena ze střední Evropy integrovat švýcarský tým velmi technicky zdatných mužů do nové centralizované francouzské finanční skupiny. Jak jsem to překonala nebo spíše přežila? Díky již zmíněnému mentoringu od velmi zkušeného manažera, díky obrovskému osobnímu nasazení a schopnosti motivovat a přesvědčovat lidi a také díky tomu, že jsem to prostě nevzdala, přestože některé momenty byly velmi těžké.
Jak pracujete se svou energií v průběhu dne/týdne?
Dlouhá léta jsem se svou energii nakládala tak, jako kdyby byla neomezená. Byla jsem vždycky velmi energický a živý člověk. Měla jsem pocit, že mé energetické zdroje jsou neomezené. Dříve nebo později takový přístup člověka dovede k poznání, že takhle to proste v životě nefunguje. Bohužel k tomuto poznání člověk dojde až po určité lekci. Takže dnes ve věku 50+ pracuji se svou energií pozorně, efektivně a opatrně. Snažím se vysoké pracovní nasazení a stres kompenzovat jógou, meditací nebo se jen donutím jít ven, nic nedělat a pozorovat dění kolem sebe. Je to ale velmi těžké, stále na sobě musím v tomto směru pracovat. Dopřávám si také dostatek spánku. V tomto roce jsem si dokonce poprvé v životě vzala letní dovolenou bez aktivního programu s cílem navštívit zajímavou zemi, co nejvíce ji poznat nebo každý den sportovat. Přijela jsem na dva týdny do Čech s cílem nic moc nedělat a trávit čas s rodinou a přáteli.