Expertka na oblast řízení rizik ve finančních institucích Monika Laušmanová je od roku 2019 členkou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny. Vedle toho zasedá v komisi pro bankovní dohled Evropské bankovní federace. Ve finanční skupině ČS podporuje myšlenku diverzity v pracovních týmech a rovných příležitostí a působí v roli mentorky pro talentované ženy. „Je třeba mít respekt k schopnostem a znalostem druhých. To jim umožní vyniknout v tom, v čem jsou dobří,“ říká manažerka v seriálu rozhovorů Fórum #FinŽen.
Máte recept na to, jak si úspěšně říct o zvýšení platu?
Bohužel nemám, ale pokud ho někdo má, tak si ho ráda vyslechnu. Základem je nebát se, ale to je pro většinu nejen žen těžké. Jako risk manažer mohu jen radit zvážit rizika s tím spojená, být si jich vědoma a pak do toho jít. Věřím, že opravdu jen ve výjimečných případech může jako důsledek žádosti o zvýšení platu hrozit propuštění. Možnost otevřeně a bez obav si popovídat o navýšení platu se šéfem by měla být samozřejmost. Je také dobré mít objektivní, pádné argumenty, například porovnání s trhem. Pláč nad přepracovaností nikoho nedojme a vede k úvaze, zda jste efektivní.
Jakých pravidel se držíte, když chcete dobře prezentovat výsledky své práce?
Mám výhodu, ale i nevýhodu, že mému oboru řízení rizik ve financích ne každý rozumí. Pokud chci, aby mi bylo dobře rozuměno, snažím se být stručná, srozumitelná, snažím se vypíchnout to podstatné a co chci předat. Zvažuji předem motivaci a zájem posluchače. Beru ohled na to, co je pro posluchače či čtenáře důležité, ne na to, co je důležité pro mě. Je zbytečné se snažit odprezentovat maximum své práce, to obvykle nikoho nezajímá a to podstatné se ztrácí. Upřímně, i v korporacích nastanou situace, kdy není potřeba, nebo dokonce není žádoucí, aby mi bylo zcela rozuměno, pak jsem jen stručná.
Dáváte přednost ústní nebo písemné komunikaci?
Nemám preference, pro každou situaci může být vhodnější a i příjemnější jiný druh komunikace. Pokud chci mít potvrzení takzvaně černé na bílém, pak je vhodnější komunikace písemná. Pokud chci doplnit emoce a řeč těla, pak ústní. Někdy je vhodné to kombinovat, vysvětlit potřebné s emocionálním podtextem ústně a získat potvrzení o porozumění písemně. Ruční komunikaci či vysvětlení nepoužívám.
Pokud byste měla jmenovat jednu vlastnost, bez které se neobejde dobrý lídr, která by to byla?
Pokud bych měla jmenovat jen jednu vlastnost, pak by to byl respekt k ostatním. Pod tím se skrývá umění naslouchat, empatie k druhým, umění dávat konstruktivní zpětnou vazbu a také ji přijímat, respekt k schopnostem a znalostem těch druhých, kdy umožním druhým podávat výkony a vyniknout v tom, v čem jsou dobří.
Jaké tipy byste sdílela s ženami, které se snaží zlepšit svůj time management?
Důležité je mít jasné priority a nesnažit se za každou cenu stihnout vše, co se po mně chce. Jistě máte zkušenosti, že některé věci, které třeba necítíte jako smysluplné a důležité, ale někdo je po vás chce, nakonec takzvaně vyhnijí. Dejte šanci zbytečným úkolům vyhnít. Pusťte se nejdříve do toho, co vás baví a co vám jde snadno. To vás nabije energií a pak se můžete vrhnout do nějakého méně zajímavého úkolu a půjde snadněji. Vždy jsem tvrdila, že hlavní prioritou pro mě jako ženu byla účast na dětských školních a jiných besídkách mých dětí a pak s nadsázkou návštěva kadeřnice. No a pak to ostatní.
Jaká byla vaše největší kariérní výzva a jak jste ji překonala?
Jednu největší kariérní výzvu nedokážu určit. Nemám pocit, že bych musela něco těžko překonávat. Skoro bych řekla, že se mi má kariéra tak nějak stala, že jsem byla ve správnou chvíli na správném místě se správným vzděláním a zkušeností. A hlavně jsem byla připravena převzít odpovědnost. Věřím na pracovitost, autentičnost, schopnost se stále vzdělávat, prohlubování odbornosti a profesionality v tom oboru, který mě baví a ve kterém chci vyniknout, spolehlivost a respekt k ostatním. To mi pomohlo překonat milníky, překážky a skočit třeba do neznáma, aniž bych se “utopila”.
Jakým předsudkům a stereotypům podle vás nyní ženy ve finančním světě čelí?
Nemyslím si, že by ženy čelily systematicky nějakým předsudkům či stereotypům ve finančním světě. Každý top manažer muž vám potvrdí, že ženám fandí, aby získaly také vysoké manažerské pozice, a že nevidí důvod, proč tomu tak není. Ale bohužel tomu opravdu tak není. Žen je v top management pomálu. Proč? Na vysokých pozicích jsou z většiny muži a ti rozhodují o svých následnících a obsazení manažerských pozic. Je naprosto lidsky přirozené, že vybírají ty, kteří jsou jim blízcí, chovají se podobně, mají stejné názory a vidění světa. V jejich očích jsou nejlepší. A kdo to je? Jsou to zase podobní muži, stejně staří a se stejným vzděláním, se stejnou mentalitou. To se děje přirozeně. Je jen málo osvícených decision makers, kteří naopak hledají rozdílnost, diverzitu. Co to změní? Až dosáhneme bodu zlomu a bude na top pozicích více žen, bude rozmanitost v top managementu, pak věřím, že rozhodování o obsazení pozic bude také rozmanité.