Jsou organizace, které se prosazováním diverzity a inkluze nejen v byznysu začaly zabývat už před více než dekádou, výraznější posun ale zaznamenávají až v posledních letech. Jejich zástupci a zástupkyně diskutovali na Euro Byznys Breakfast o rovném odměňování mužů a žen, právech LGBT+ lidí nebo zpružnění trhu práce. A nabídli i řadu námětů pro stát.
V rámci projektu #FinŽeny jsme pro vás připravili další Téma měsíce. Tentokrát se z různých úhlů pohledu budeme věnovat diverzitě v byznysu. Vycházíme při tom z červnové Euro Byznys Breakfast, jejíž obsah jsme zastřešovali. V diskuzních panelech se sešli zástupci Evropské komise, státu, firem i neziskového sektoru a pestrostí tomu bude odpovídat i tato část našeho tematického seriálu.
Před téměř čtvrt stoletím chtěla Jana Tikalová s vášní a částečně s naivitou rychle změnit svět. Založila organizaci OPIM, která se věnuje vzdělávání o diverzitě a inkluzi a propojuje firmy, které různorodost berou vážně, chápou, že je byznysu prospěšná, a chtějí jí pomáhat. Dnes ji velmi těší, že se toto téma dostává víc a víc do popředí. "Před dvěma třemi lety jsem možná ještě vysvětlovala, proč se tím vlastně zabývat. Dnes už řešíme, jak jaké iniciativy, strategie, programy využívat," přiblížila na Euro Byznys Breakfast Jana. Zároveň si ale posteskla, že jí občas přepadá frustrace z toho, jak je tempo prosazování diverzity pomalé.
Naděje upnutá k firmám, ženám a zahraničním zkušenostem
O frustraci ohledně tématu LGBT+ v Česku by se podle výkonné ředitelky Pride Business Fora Terezy Kadlecové dalo mluvit hodiny. "Dlouhodobě tady dochází ke státní diskriminaci LGBT+ lidí. Řada práv prostě chybí, postavení je nerovné," uvedla. Ale není vše jen černé a posun k lepšímu je také patrný. Organizace, která se věnuje postavení LGBT+ lidí na pracovišti, zaznamenala v posledních letech výrazný nárůst členských firem a dnes jich má 85. "Když jsme v roce 2011 začínali, v podstatě nikdo nechápal, proč je to téma důležité, proč se jím zabývat a co vlastně znamená. Ale poslední dva tři roky je nárůst vidět a přibývá firem, které rozumí tomu, proč je téma genderové a vztahové rozmanitosti jedním z pilířů diverzity," zhodnotila Tereza.
Firmy podle ní hrajou důležitou roli i proto, že mají často možnost dorovnat práva, která neposkytuje stát. Týká se to například dne volna na svatbu, který není k dispozici v případě registrovaného partnerství. Stejně tak existuje institut otcovské, který ale zůstává nedostupný pro sociální matku nebo sociálního otce ve stejnopohlavním páru. "Firmy mají tu moc poskytnout lidem dny placeného volna, řada jich to dělá a my jim za to moc děkujeme," uvedla Tereza Kadlecová. Tento vstřícný přístup podle ní představuje velmi pozitivní signál dovnitř podniku a zároveň zvyšuje loajalitu jeho zaměstnanců a zaměstnankyň.
Řadu důvodů k frustraci zatím vzbuzuje i téma rovného odměňování žen a mužů. "Já se hodně zabývám mezinárodními srovnáními a asi většina z vás tady ví, že si v nich stojíme tak, že buď jsme poslední a nebo předposlední," shrnula Lenka Šťastná, prezidentka organizace Business & Professional Women CR, jejímž hlavním posláním je podpora žen v ekonomické nezávislosti. Jeden z hlavních projektů představuje Equal Pay Day ČR. I podle ní jsou vidět různá zlepšení, o rovném odměňování se více mluví, ale statistiky často reálný posun vpřed nepotvrzují. "Vždycky si říkám, co ještě dalšího bychom mohli udělat, abychom tady pořád nediskutovali vlastně o tom samém a jediná věc, kterou jsem vymyslela, je přivážet sem zkušenosti ze zahraničí," uvedla Lenka Šťastná.
Ženy jsou přitom významnou nadějí pro zvyšování flexibility tuzemského trhu práce. "Je dobře, že se v souvislosti s takzvanou flexi novelou a možností propouštění bez udání důvodu začala vést debata o tom, že český trh práce je málo pružný. Jen je potřeba vést tuto debatu správným směrem," uvedl Pavel Štern, ředitel organizace Byznys pro společnost. Tato platforma odpovědných firem soudí, že žádoucímu zpružnění by velmi pomohlo, kdyby stát vytvořil podmínky, aby se statisíce žen mohly z rodičovské dovolené vracet do práce třeba po roce a půl namísto tří let. "Ekonom Petr Bartoň spočítal, že kdyby se takto vrátilo 100 tisíc žen ročně, přineslo by to jenom na odvodech a na dani z příjmu 40 miliard korun ročně. Čili by to mělo to pozitivní finanční efekt a také obrovský dopad sociální," podotkl Pavel Štern. Navíc ženy jsou vzdělanější než muži, mnohem víc jich má vysokoškolské vzdělání, takže by přinesly kvalitu, kterou pracovní trh potřebuje.
O nás raději s námi
Debata se stočila i k tomu, co by měl na podporu diverzity činit stát. Pavel Štern zůstal u tématu pracovního trhu. Firmy by podle něj určitě uvítaly, pokudy by změny zákoníku práce nedělal v prvé řadě vrcholný orgán státní správy, kterým je ministerstvo práce, a debata a tvorba návrhů by se víc posunula právě k byznysu. Například v Dánsku stát určuje pouze celkový zákonný rámec, ale pravidla flexibility práce, minimální mzdu nebo obecné platové podmínky už si dojednávají firmy s odbory. "Myslím si, že by to bylo pro český trh práce osvěžující a inspirující, kdyby si třeba firmy, které mají kolektivní smlouvy, mohly dojednávat tyto věci samy. Bylo by to možná i rychle proveditelné," uvedl Pavel Štern.
Podle Lenky Šťastné zahraniční zkušenosti ukazují, že se státům vyplácí, když mají například ministryni pro ženy a celý systém práce se začínajícími podnikatelkami, což viditelně napomáhá růstu HDP. "Dovolím si uvést příklad Irska, které teď máme hodně nastudované. Nejdříve ho změnili lidé z IT a teď mění Irsko ženy. Ukazuje se, že často stačí i to, že ministr vezme jednu malou podnikatelku na misi do zahraničí a nějakým způsobem ji podpoří v jejím podnikání. Jsou to relativně malé investice s obrovským výsledkem," nastínila prezidentka organizace Business & Professional Women CR.
Pro LGBT+ lidi je zásadní již zmínené zrovnoprávnění, které má v rukou stát. Pro výkonnou ředitelku Pride Business Fora Terezu Kadlecovou osobně je ovšem velmi důležité i vzdělávání, a to na všech úrovních, od předškolního přes základní a středoškolské až po univerzity. "To jsou místa, kde bohužel dochází k diskriminaci, šikaně a lidé si často odnášejí spíše špatné zkušenosti," uvedla. Opět vyzdvihla význam firem, které tak trochu doučují svoje zaměstnance a zaměstnankyně hodnotám a respektu, který by si měly odnášet už děti ze školy.
"Já bych ten hlavní problém shrnula větou: o nás bez nás," uvedla Jana Tikalová. Stát podle ní neziskovému sektoru naslouchá, řada lidí bere téma diverzity a inkluze jako svoji srdcovku, ale stále schází větší účast těch, kteří opravdu mají moc věci měnit. "Dokud ti nepřidají ruku k dílu, pořád si tu asi budeme povídat, vytvářet pracovní skupiny, ale bude to stále jen po povrchu," usoudila zakladatelka organizace OPIM.
Související články:
Comments