České firmy v zavádění AI tápou a neumí měřit její přínos, ukázal průzkum RSM

Úzká hrdla v zapojování umělé inteligence do každodenního fungování podniků, ale i nastínění cest budoucího vývoje, jak je ukazuje pokročilejší svět na západní polokouli. To byla hlavní témata, jimž se ve svém vystoupení na dalším setkání technologické podkomunity projektu FinŽeny věnovala Zuzana Kubíková z RSM CZ. Společnost, která podkomunitu zastřešuje, provedla o AI unikátní průzkumy v Česku, Velké Británii, Spojených státech a Kanadě.

Jestli dnes nějaká technologie může přinést další ekonomickou revoluci, je to umělá inteligence. V Česku ji ale jen 22 procent firem řadí mezi strategické priority. „Z našich dat také vyplynulo, že 18 procent podniku vůbec neví, jak tohle téma uchopit,“ uvedla Zuzana Kubíková, která v RSM CZ vede management consulting. V Severní Americe už jsou o poznání dál a podle jiného průzkumu RSM má 86 procent dotázaných společností AI zapojenou do provozu a 36 procent ji dokonce plně zavedlo do klíčových procesů. „Už nejde o izolované případy využití. Je zjevné, že pro americké a kanadské firmy je to strategické téma,“ podotkla Zuzana.

České společnosti největší výzvy spojené s AI v ochraně dat a governance. Tuto oblast uvedla téměř každá druhá. Následoval výběr správné technologie, chybějící odbornost a obtíže s technologickou integrací, jako je nepropojenost aktuálně využívaných systémů. Společnosti na západní straně polokoule, které jsou o krok či více napřed, už naráží na jiné problémy. „Je to dostupnost a kvalita dat a vlastně celková adaptace a přijetí zásadní změny,“ shrnula Zuzana.

Umělá inteligence může mít řadu přínosů. RSM se domácích podniků zeptala na to, zda jim AI nahradila některé dosavadní pracovní pozice či kapacity. Jen 14 procent dotázaných odpovědělo, že ano nebo částečně ano. Výsledky z USA, Kanady nebo Velké Británie přitom podle Zuzany ukazují, že tam už nepřemýšlejí o náhradě dosavadních pracovních sil, ale o tom, jak AI integrovat do pracovních činností. „Očekávají, že se charakter práce bude měnit, umělá inteligence toho bude součástí a jako nový kolega se prostě zapojí do týmů,“ přiblížila expertka RSM. Proto jdou tamní firmy namísto izolovaných případů využití, tréninků a školení lidí spíše cestou uzavírání strategických partnerství s dodavateli AI řešení. Díky této spolupráci se pak snaží rozvíjet své interní kompetence.

Největší překvapení z celého průzkumu ovšem přinesla oblast, která by měla být v byznyse elementární součástí každé změny či investice, a to schopnost vyhodnocovat její efekt. „Vyšlo nám, že firmy do velké míry absolutně netuší, jak výsledky implementace AI nástrojů měřit. Jen 34 procent z těch, které odpověděly, využívá základní metriku, jakou je úspora času. Ale zpravidla už ji neumějí převést do nějakého finančního vyjádření,“ uvedla Zuzana.

Úzké hrdlo zavádění umělé inteligence tak v tuzemském byznysu představuje tápání, jak k celé věci přistoupit, a také neschopnost měřit efekty nasazení přelomové technologie. „My k tomu v našich implementačních projektech přistupujeme vždy tak, že se zaměříme na případy využití, kde přínos umíme změřit. Není to nic nového, stejně postupujeme už roky v případě digitalizačních projektů,“ podotkla Zuzana.

Na závěr nabídla evropský kontext založený na datech Eurostatu. Ten se firem ptal, zda používají alespoň jeden nástroj umělé inteligence. V průměru odpovědělo kladně 20 procent podniků, v Česku jich bylo 17 procent. „Celkově i v našich mezinárodních projektech vidíme, že vývoj jde závratně vpřed, ale v Evropě stále trochu přešlapujeme,“ shrnula Zuzana. Pokrok je, ale podle ní velmi rozdílný v různých odvětvích. Na čele stojí zejména IT firmy, výrobní podniky, o které se hodně opírá česká ekonomika, jsou výrazně pomalejší.