Chcete znát odolnost svého byznysu? Zkuste si upřímně vykreslit nejčernější budoucnost

Vyhodnocování rizika je středobodem pojišťovacího i bankovního podnikání. Jak jej mění geopoliticky nejistá doba, se probíralo na setkání, které pro komunitu Risk & Compliance uspořádal projekt FinŽeny spolu s pojišťovnou Kooperativa. Ústřední téma bylo z těch, před kterými rádi zavíráme oči. Debata krásně ukázala, že opak je pro byznys velmi přínosnou strategií.

Současná dekáda je na výjimečné události bohatší, než bychom si přáli. Zároveň je v mnohém poučná. Finanční sektor například učí novému, vnímavějšímu pohledu na riziko, které může vznikat přímo v důsledku nečekaných dějů či jevů, ale i kvůli jejich postranním efektům. 

Jednou z neblahých událostí, které mnohé změnily, je válečný konflikt na Ukrajině. Experty v Kooperativě motivoval k vytvoření scénáře Přechod na válečnou ekonomiku, který mapuje možná rizika a také dopady spojené s různými stupni geopolitického konfliktu. Scénář se zaměřil na hybridní válku, nestabilitu a nepokoje a také na otevřenou eskalaci konfliktu v Evropě. 

„Hybridní válka, to dnes nejsou jen kybernetické útoky nebo dezinformace, ale i kybernetické nebo fyzické sabotáže,“ upozornil ředitel úseku řízení rizik v Kooperativě Jan Šváb s tím, že za jednu z prvních akcí tohoto druhu se dá považovat výbuch muničního skladu ve Vrběticích. Kdyby byl uznán za válečný akt, patřil by do výluk a pojišťovna by jej neproplácela. „Zaplacené to je a nikdo to nezpochybňuje. My jsme si uvědomili, že i události, které se nám budou jevit ve výlukách, můžeme plnit. Je tedy dobré se na výluky podívat a udělat si jejich revizi,“ uvedl Šváb. Zároveň je třeba mít na paměti, že může jít o útoky na kritickou infrastrukturu státu. „Jednak ji pojišťujeme, jednak můžeme mít nějakou koncentraci rizika v jejím okolí a jednak můžeme být její součástí,“ podotkl Šváb. 

Dezinformační kampaně jako takové podle něj asi nepotřebují širší vysvětlení. Nicméně v určitých situacích mohou pojišťovnu poškodit. Takový potenciál má určitě oblast udržitelnosti, jakožto téma spojené s emocemi a potencionálně rozdělující. „Roli hrají různorodost očekávání společnosti a jejích částí, možné rozpory strategie státu a státních institucí oproti strategiím mateřských společností, a zejména potřeba správně ocenit rizika v souvislosti se změnami klimatu a geopolitickými vlivy. Dezinformace provázená špatnou komunikací může vést ke ztrátám klientů nebo jejich důvěry,“ uvedl Šváb. Například přiřazení vyšší priority povodním oproti uhlíkové stopě může být podle něj špatně pochopeno nebo přímo zneužito.

Expert Kooperativy zdůraznil, že geopolitické, klimatické a společenské změny vedou ke změnám v rizikovosti v pojišťovacích portfoliích. Nejde jen o rizika přímo související s válkou v Evropě, ale i o změny v běžných, například požárních rizicích, nebo při pojišťování mezinárodní přepravy. „Kolegové například už před nějakou dobou zpřísnili její sledování,“ přiblížil Šváb s tím, že byly také nastaveny podmínky pro relativně rychlé odstoupení od pojistného krytí pro případ, kdyby se zvyšovalo přepravní riziko kdekoliv na světě. „Jsem přesvědčený, že pojišťovna má mít mechanismy, jak se chránit před nepřiměřeným rizikem, ale přednostně má hledat cesty, jak pojistitelnost rizik udržet, a tím přispívat k stabilitě a udržitelnosti společnosti jako takové. To je role pojišťoven,“ dodal Jan Šváb.

I cloud má svá ale 

Druhý „stupeň“, tedy nestabilita a nepokoje, znamená nabourávání řádu, důvěry v instituce a obecně ohrožování demokracie. Tyto procesy mohou mít různou podobu a také různé dopady. „Dnes sílící systém populismu je postaven na loajalitě vůči vůdci, a ne na výběru těch nejlepších do vedení. Z toho začne dříve či později vznikat negativní dopad na ekonomiku,“ zmínil příklad jednoho z rizik Šváb. Zhoršování ekonomické situace pak logicky postihuje klienty, může docházet ke znehodnocování peněz inflací, ale také k dírám ve stáním rozpočtu. Stát se pak snadno může obracet pro další peníze k těm, kteří je mají, tedy k bankám a pojišťovnám. „To nás vede k závěru posilovat kapitálový polštář,“ řekl expert Kooperativy.

Nejhorší varianta, nad níž v pojišťovací skupině uvažovali, nebyla přímo válka na českém území, ale spíš útok na NATO, který by vedl k zapojení Česka podle článku pět Severoatlantické smlouvy. To by mohlo znamenat například transfer vojenských jednotek přes české území do Pobaltí. Země by se rázem stala legitimním vojenským cílem, protože logicky může dojít k pokusům vojensky zasáhnout transportní kolony. 

„Samozřejmě to je něco, co může mít významné ekonomické dopady, jako je zesílení inflace, nebo i konkrétní tržní dopady. ′Nešikovné′ rozhodování vlády v takové situaci může vést ke snižování důvěry investorů a růstu spreadů státních dluhopisů,“ zdůraznil Šváb. 

Významným efektem, jak ukazuje i válka na Ukrajině, může být emigrace obyvatel. „Lze si představit, že řada Čechů, kolegů z práce, se prostě sbalí a pojede do jiné země. V tu chvíli naše úvahy o tom, jak řeší zákoník práce práci na dálku v zahraničí, budou mít zcela jiné vyznění. My prostě budeme chtít, aby ti lidé pracovali,“ poznamenal Šváb. Výhodou podle něj je, že celá pojišťovna funguje do velké míry online, což práci na dálku usnadňuje. Zároveň je ale hodně závislá na cloudových řešeních se zahraničním domicilem, často ve Spojených státech, což má opět svá rizika.

Pět priorit k řešení

Jan Šváb upozornil, že zmiňované stupně konfliktu se mohou odvíjet v návaznosti nebo naopak jednotlivě a nezávisle na sobě. Každopádně v Kooperativě se na základě zpracovaného scénáře shodli na potřebě zaměřit se na pět oblastí. První je kybernetická bezpečnost, na níž se dlouhodobě pracuje a jen se potvrzuje, jak moc je to třeba. Druhou je byznys kontinuita a krizové řízení, které je nutné více převést z teorie do praxe a testovat ho. „To je asi to nejdůležitější zjištění,“ podotkl Šváb. Testy by přitom podle něj měly být realistické, tematické a zároveň kombinované, aby krizový štáb musel řešit kumulaci problémů, jak je to ve skutečných krizích obvyklé.

Za třetí vyšla jako prioritní revize pojistného portfolia, protože pojistné riziko se mění. Továrny například při válečné výrobě mohou pracovat mnohem intenzivněji. Už konjunktury přitom ukazují, že intenzivnější provoz vede k většímu množství požárů, protože typicky elektroinstalace ve svých slabých místech neunese zvýšené zatížení. Čtvrtou zásadní oblastí je pak finanční stabilita, tedy hlavně shromáždění dostatečných kapitálových rezerv. Zmíněnou pětici uzavírá komunikace, a to jak s klienty, tak se zaměstnanci. 

Význam zpracování scénáře podtrhla členka představenstva Kooperativy Eva Poláchová. „Přesně ukázal, jestli je náš systém řízení rizik skutečně robustní a stabilní, nebo jestli máme nějaké mezery,“ zdůraznila. Pozitivním vedlejším efektem pak podle ní bylo, že konkrétní a velmi komplexně pojatý scénář pomohl zvýšit povědomí, jak je řízení rizik důležité a že sahá do nejrůznějších oblastí. Zároveň usnadnil cestu k reálnějším testům krizových situací. „Útvar fyzické bezpečnosti by dříve možná těžko prosazoval, že v rámci mystery testu zkusíme střelce v budově. Teď už to představitelné je,“ uvedla s tím, že pro zvládaní krizí je klíčové nacvičení reakce v co nejreálnější situaci.

Předestření černých, ale přitom reálných vizí také otevírá kasu pro financování opatření, pro která by jinak jejich navrhovatelé hledali zdroje obtížněji. „I přístup k samotnému risk managementu je teď trochu jiný,“ uvedla Eva Poláchová s tím, že podobné „cvičení“ může firmám jen doporučit.