Digitální sebedůvěra: Vědomí vlastní autenticity je klíčové pro zdravý vztah s technologiemi, říká Alžběta Solarczyk Krausová

Jak si vybudovat zdravý postoj k umělé inteligenci? Nejlépe posilováním zdravého postoje k sobě samému. To je základní poselství prvního ze série online workshopů projektu FinŽeny, který vedla zakladatelka a ředitelka společnosti Respectful AI a vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva na Ústavu státu a práva AV ČR Alžběta Solarczyk Krausová. Série workshopů je určena účastnicím Fór #FinŽen.

„Když byl veřejnosti představen jazykový model Chat GPT, byla jsem zprvu opatrná, poté nadšená a brzy jsem ho začala používat takřka denně. Postupem času jsem ale na sobě i svém okolí začala pozorovat stále více obav a úzkostí týkající se vlastní hodnoty člověka a jeho postavení v budoucím světě,“ uvedla v úvodu webináře Solarczyk Krausová.

Vědkyně provedla osobní průzkum, z čeho nejčastěji pramení obavy spojené s nástupem AI. Velká část jich souvisí s výkonností technologie („AI bude ve všech ohledech lepší než já.“), dále s nebezpečím ztráty vlastní autonomie („budu muset jednak tak, jak řekne AI, protože ona definuje nejlepší standard“), vnímáním nadbytečnosti vlastní kreativity („standard je určen, naše originalita je zbytečná“) a obrácením rolí („stanu se jen zdrojem dat pro učení AI). Poslední uvedený bod je podle mluvčí do značné míry zodpovědný za množící se „sabotáže“ v implementaci automatizačních nástrojů ze strany zaměstnanců. Mnozí zaměstnavatelé totiž již přistupují k „digitalizaci zaměstnanců“, neboli náhradě lidí zkopírováním procesů jejich práce a delegováním na AI.

Deleguj s mírou

Ne každý má však z tohoto vývoje obavy. Existují lidé, kteří jsou si toho všeho vědomi, a přesto mají k umělé inteligenci pozitivní vztah. „Můj známý, programátor, mi řekl, že umělá inteligence přeci ví mnohem lépe, co je pro něj dobré, a proto ji nechá rozhodovat úplně o všem – co jí, jak dlouho spí, nebo o jakou práci se má ucházet,“ říká Solarczyk Krausová s tím, že tento přístup nedoporučuje. Ze vzdání se vlastní odpovědnosti za svůj život totiž plynou negativní psychické dopady na jednotlivce. „Prokazatelně dochází ke ztrátě kognitivních schopností. Přestáváme sami přemýšlet do hloubky a často pracujeme s pojmy, kterým nerozumíme, ale používáme je, protože to řekla umělá inteligence,“ vysvětluje Solarczyk Krausová. To podle ní podlamuje důvěru v sebe sama a posiluje impostor syndrom.

Další obtíž je spojena s přílišnou důvěrou ve výstupy AI. Vždy se tváří velmi sofistikovaně, i když jsou v nich objektivní nesmysly. Solarczyk Krausová to mimo jiné připisuje tomu, že velké jazykové modely jsou schopné se učit třeba i z parodických zdrojů jako Necyklopedie.org. „AI je často nekritická a generuje informace, které vypadají tak korektně, až jim člověk uvěří. Pak ale dojde k tomu, že místo aby technologie pracovala za člověka, pracuje on za ní, protože musí kontrolovat správnost výstupů. Případně to vypadá tak, že jednomu člověku pomůže, ale dalšímu zavaří, protože se odpovědnost za kvalitu výstupu přehazuje na druhého,“ vysvětluje.

Cílený detox

Asymetrický či jinak nezdravý vztah k AI do značné míry souvisí s nezdravým vztahem k sobě samému. Právě pozitivní přístup k vlastní mysli je základem digitální sebedůvěry, která podle Solarczyk Krausové tkví především v možnosti se na vlastní mysl spolehnout. „To zahrnuje i informační soběstačnost. Nechci všechno hledat na internetu. Podstatné věci chci znát, vědět. Znám lidi, kteří nejsou schopni pracovat, protože spadl jejich jazykový model. Už se nejsou schopni spolehnout na svoje myšlení,“ líčí smutnou realitu.

Toto spolehnutí na vlastní mysl podle expertky zahrnuje i schopnost klást správné otázky, což souvisí s takzvaným promptováním. I to je podle Solarczyk Krausové součástí digitálního sebevědomí. Doporučuje používat specifické dotazy pro specifické výsledky, mít jasný cíl, poskytnout kontext. Člověk musí technologii vést, nikoli dostat se do vleku jejího „hecování“.

Extrémně důležitou součástí budování digitální sebedůvěry je také záměrný plánovaný detox. „Je velmi důležité mít časová okna a příležitosti, kdy se umělé inteligenci záměrně vyhýbáme, abychom budovali vlastní kompetence a posilovali sebedůvěru. Díky tomu snáze rozeznáme, co je pro nás důležité, nenecháme si AI zamotat hlavu a neztratíme se v záplavě informací,“ říká odbornice a dodává, že lidé jsou bez vlastního záměru pak sami v sobě ztraceni. „Někteří lidé jsou tak přehlceni, že se mě ptají, co by měli chtít. Prostě ztratili vlastní cíl, nerozpoznají svoji vůli a pak ani hodnotu. Přitom každý z nás je jedinečný a právě o tuto jedinečnost má smysl pečovat,“ myslí si Solarczyk Krausová.

---------

Alžběta Solarczyk Krausová

Zakladatelka a ředitelka společnosti Respectful AI, která zároveň působí jako vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva na Ústavu státu a práva AV ČR. Je zakladatelkou a předsedkyní konference SOLAIR (Society, Law, Artificial Intelligence and Robotics), externí lektorkou na Univerzitě Karlově a členkou rozkladové komise Úřadu pro ochranu osobních údajů. Působila jako členka Expertní skupiny na odpovědnost a nové technologie pro Evropskou komisi, členka sítě expertů ONE AI při OECD a jako expertka za ČR při vyjednávání návrhu doporučení na etiku umělé inteligence UNESCO. Podílela se na založení platformy České ženy v AI. Více než 15 let se specializuje na etické a právní aspekty umělé inteligence, robotiky, brain-computer interfaces a propojování technologií s biologickým životem.