Krize je nový standard a role risk managementu ve firmách roste

Jak se do fungování byznysu promítá nový konflikt na Blízkém Východě? Kam posouvá řízení rizika série globálních otřesů z posledních let? Kdo dnes v podnicích drží ruku na tlačítku stop? Nejen to se probíralo na dalším setkání podkomunity Risk & Compliance projektu FinŽeny. Debaty se zúčastnila Martina Orsáková z České spořitelny, Vladimíra Chlandová z Vodafonu a Michal Kalvoda z Kooperativy. Moderátorské role se ujala členka představenstva Kooperativy Eva Poláchová.

Konflikty a krize přicházejí v nynější dekádě jako na běžícím pásu. Pro byznys tím vznikají nové nebo zesílené hrozby, které jsou velmi různorodé. Jaké prvořadé riziko přináší firmám aktuální konflikt mezi USA a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé? „Kyberbezpečnost, protože všechny geopolitické volatility vždy souvisí s enormním nárustem kyberútoků,“ reagovala na první otázku debaty Vladimíra Chlandová, členka správní rady operátora Vodafone ČR, do jejíž kompetence spadá mimo jiné řízení rizik. Pro jednu z největších tuzemských bank, Českou spořitelnu, je to pro změnu nabídkový šok, propad ekonomiky, nárůst inflace a potažmo úrokových sazeb, vyjmenovala Martina Orsáková, která je v bance zodpovědná za oblast risk limits a reporting.

Všechno zlé je pro něco dobré, takže krize zároveň dosavadní řízení rizik testují a podněcují jeho zdokonalování. V České spořitelně v reakci na covidovou pandemii zavedli na úrovni představenstva kvartální vyhodnocování makroekonomického vývoje a jeho odchylek od vlastních předpokladů, z nichž vychází rozpočty a celková strategie. „Nastavili jsme pravidelný monitoring různých ukazatelů, pásmo tolerance a zároveň procesy, co se bude dít, když se vývoj dostane za dané mantinely,“ přiblížila Martina.

Když začal konflikt na Blízkém Východě, v systému se podle ní rozsvítilo pomyslné výstražné světlo. Banka nejdříve ze všeho vyhodnotila své portfolio, a tato analýza přinesla uklidnění, protože její expozice v oblasti konfliktu nebyla významná. Následovala stopka pro jakékoli investice do postiženého regionu. Poté přišla na řadu analýza, která odvětví a firmy mohou být nejvíce zasaženy. Součástí byly testy, co by zhoršení situace a dopad na největší klienty znamenal z hlediska kapitálové přiměřenosti. Výsledky rozborů ani data z reálného provozu nepřinesla alarmující zprávy. „Z pohledu risku jsme zatím v klidu, ale tu nejistotu samozřejmě rádi nemáme. Důležité je, jak se situace bude vyvíjet a jak dlouho potrvá,“ podotkla Martina.

Poslední poučení byl loňský blackout

Vodafone je ve specifickém postavení jakožto součást kritické infrastruktury státu. Musí tak mít dlouhodobě nastavené krizové procesy a být dobře připraven na nenadálé situace. „Nemůže se nám stát, že se něco stane, u nás vypukne panika a nikdo neví, co má dělat,“ zdůraznila Vladimíra. Zároveň i zde platí, že jak přibývá krizí, přibývá i zkušeností. Firma například přehodnocovala svůj krizový management i plány na různé úrovni řízení v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Zdokonalování přinášejí i krizové situace po přírodních katastrofách, které rovněž přibývají. Kvůli následkům povodní či tornád má operátor těsné vazby se složkami státu. „Řešíme technologickou resilienci, protože nikdo není vůči útokům zcela odolný. Jde spíše o to, abychom co nejdříve obnovili normální fungování,“ dodala Vladimíra. Poslední událostí, která firmu donutila podívat se na krizové plány znovu a důkladněji, byl loňský blackout. „Přivedlo nás to k poznání, že se musíme více věnovat edukaci, aby zákazníci nepanikařili. V krizi totiž začnou ještě víc volat a datovat, čímž mohou přispět k pádu sítí,“ přiblížila Vladimíra.

Konflikt s Íránem podle ní posílil ve firmě přesvědčení, že krize je nový standard. „Už se nemůžeme spolehnout na to, že budeme v klidu provozovat svoje služby a sem tam se někde ve světě něco vyvrbí, co se nás tak úplně nedotkne,“ uvedla. Protože český Vodafone je součástí nadnárodní korporace, která je silně přítomna v Africe a má datová centra i na Blízkém Východě, je hrozba plynoucí z aktuálního konfliktu bezprostřední.

Co je válka?

Okamžitou reakci vyžadovala nová krize od jedné z největších tuzemských pojišťoven, jakou je Kooperativa. „Prodlužovali jsme cestovní pojištění klientům, kterých se konflikt dotkl, a to do doby, než si zajistí náhradní dopravu a vrátí se do Česka,“ nastínil šéf právního oddělení Kooperativy Michal Kalvoda. Problém ovšem podle něj je, že řada klientů se až v krizi začne zabývat tím, jaká má svým pojištěním kryta rizika. „Najednou mohou zjistit nepříjemnou pravdu, že třeba náhradní letenky či ubytování nejsou součástí jejich krytí,“ dodal.

Zároveň zdůraznil, jak složitou disciplínou se risk management v současném světě stává. „V mezinárodním prostředí se projevuje obrovská nepředvídatelnost, protože řada států nerespektuje mezinárodní právo a věci, které jsou zakázané, se reálně dějí. Například nikdo formálně nevyhlašuje válku, ale přesto fakticky probíhají ozbrojené konflikty. Přitom „speciální vojenská operace“ může být svými důsledky mnohem horší, než formálně vyhlášená válka,“ podotkl.

Pojišťovna podle něj může vyztužit svoji pozici tím, že dobře napíše pojistné podmínky a eliminuje veškeré situace, které představují pro pojišťovnu extrémní riziko. Je potřeba vyloučit pojistné plnění zejména ve spojitosti s jakoukoli formou ozbrojeného konfliktu včetně vnitrostátních. Definice výluk musí být dostatečně obecná a nelze ji vztahovat jen na formálně vyhlášenou válku, pokud ji tak dnes odmítají nazývat sami její aktéři. Pojišťovny nicméně mají podle Michala Kalvody výhodu v tom, že diverzifikují rizika prostřednictví zajištění. Proto je pro ně velmi důležité i znění zajistných smluv, které je třeba propisovat do smluvní dokumentace s vlastními klienty. Zajišťovny naštěstí své podmínky sestavují velmi precizně, což bývá pro pojišťovny dobrým vodítkem.

Klady a zápory reguací

Firmy nejsou ve zvládání krizí odkázány jen samy na sebe, k jejich odolnosti by měla přispívat i stále hustší regulace. Problémem ovšem je, že okolní prostředí se čím dál rychleji mění a nové normy a předpisy obvykle reagují se zpožděním, upozornil Michal Kalvoda. Je tedy evropský regulatorní rámec výhodu? „Byl by, kdyby Evropa víc používala zdravý rozum,“ usoudila Vladimíra Chlandová. Sama vždy zastávala názor, že je lepší nalajnovat hřiště s pravidly, podle nichž se lze pohybovat než konkrétním předpisem řešit kdejakou situaci, jež může nastat. Evropa jde spíše druhým směrem. Bohudík si ale už i evropské instituce podle Michala uvědomily, že to trochu přehnaly a projevuje se snaha o rozvolnění.

Na regulace lze pohlížet také tak, že dávají spoustě lidí práci, jak připomněla Martina Orsáková. V bance se ovšem kolegové obvykle ptají, co to přinese a co to bude znamenat pro byznys. „Kdybych měla zmínit jeden konkrétní příklad, tak banky jdou do možné nadcházející krize s obrovskými kapitálovými polštáři díky regulaci Basel III. Sektor je velmi fit,“ řekla Martina.

Čí slovo je poslední

Nebezpečnější svět zároveň mění pozici risk managementu ve firmách. Kdo má tedy v klíčových momentech poslední slovo? V bance jsou to podle Martiny Orsákové jednoznačně riskaři. „Nastavujeme pravidla, lajnujeme hriště, schvalujeme obchody. Je to naše odpovědnost,“ vypočítala. S řetězcem krizí posledních let se podle ní risk managementu dostává více pozornosti na představenstvu.

V Kooperativě je podle Michala Kalvody dominantní hlas byznysu, nicméně, názor risku a compliance by neměl být ignorován. Podle regulace v oblasti pojišťovnictví risk a compliance představují takzvanou druhou linii obrany, která má zejména prevenční a kontrolní funkci Vliv při rozhodování zesiluje to, že ve firemním uspořádání jsou takzvaní držitelé klíčových funkcí, což jsou manažeři hned pod nejvyšším vedením, kteří mají nezávislé postavení. Kdykoli usoudí, že to závažnost situace vyžaduje, mohou se obrátit na představenstvo.

Byznys hraje prim také ve Vodafonu. „Na druhé straně díky tomu, že jsme zmiňovaná kritická infrastruktura, naši lidé zpravidla chápou, že se některá základní pravidla a mantinely dodržovat musí,“ uvedla Vladimíra Chlandová. Pozice compliance a risku se podle ní hodně zlepšila, což je znát například při redefinování různých firemních politik.

V závěru zazněla také otázka, zda se rýsují nová rizika i přímo v Česku. „Určitě je to terorismums, který se nám nedávno zhmotnil v útok u na pardubickou firmu vyrábějící vojenský materiál,“ zmínil Michal Kalvoda. Českou spořitelnu zase trochu znervózňuje nárůst nezaměstnanosti. Akutním problémem je ale ochrana klientů před kybernetickými podvody, kterých masivně přibývá a jsou stále rafinovanější. Ani osvěta často nezabrání tomu, aby se lidé nechali napálit.

„Všichni se teď hodně soustředíme na kyberhrozby, ale nesmíme zapomínat na fyzickou bezpečnost. Ta situace se celkově horší i u nás ve společnosti a nejsme na to úplně připraveni,“ doplnila Vladimíra Chlandová. Vodafone podle ní zaznamenává růst počtu útoků na lidi na prodejnách nebo hrozeb fyzickými ataky. „Je třeba být na krátko s bezpečnostními složkami, protože to nelze podceňovat,“ dodala.