Po šestnácti letech strávených v IT společnosti na různých pozicích spojených s financemi se Lucie Mikolášková stala finanční ředitelkou mezinárodní marketingové společnosti Publicis Groupe. Průprava z IT se jí hodí i v současné pozici. „Náplní mé práce je propojovat jednotlivá oddělení a poskytovat jim komplexní pohled na věc prostřednictvím analýzy čísel a procesů,“ říká manažerka, která se v loňském roce dostala do přehledu 131 inspirativních žen ve financích projektu #FinŽeny.
Co vás nejvíce motivuje ve vašem pracovním životě?
Kolektiv, kolegové, prostě lidé. Obrovsky mne nakopávají společné projekty, kde každý má svou roli, ale když se to celé spojí, vznikne velká věc, která nás všechny posune o míli dál.
V čem se považujete za inovativní? A v čem spíše za konzervativní?
Baví mne technologie a procesy, zajímám se o AI, poslouchám podcasty s touto tématikou. Na druhou stranu nerada riskuji, ověřuji vše třikrát a snažím se dívat za roh a předvídat.
Je podle vás potřeba mít kolem sebe dostatek ženských vzorů? A v čem byste vy sama chtěla být vzorem?
Myslím si, že je fajn mít kolem sebe vzory. Jestli jsou to ženy nebo muži, nepovažuji za důležité. Dokonce si myslím, že je spousta vzorů i mimo byznys. Již od raného věku nás formuje okolí, spolužáci, učitelé a samozřejmě rodina. Dodnes vzpomínám na skvělé spolužáky a učitele a přemýšlím, jak by k řešení dané situace přistoupili právě oni.
Sama chci být takovým člověkem, abych uměla poradit a nasměrovat lidi kolem sebe tak, aby byli spokojení.
Jak podporujete rozvoj ženského leadershipu ve svém pracovním prostředí?
Kolem mě je hodně žen. Snažím se, aby zůstaly ženami, aby si nehrály na drsné manažerky nebo specialistky. Asi největší potenciál vidím ve zvyšování ženského sebevědomí, nebát se mluvit. Žádný dotaz není hloupý, ba naopak. Ještě mám ráda přísloví, že chybami se člověk učí.
S čím jste musela během dosavadní kariéry nejvíce bojovat?
Teď to bude vypadat, že si protiřečím - v předešlých odpovědích říkám, že miluji systémy, přitom právě s nimi jsou největší boje. Jedná se o to, že ve velkých firmách se procesy přizpůsobují velkým korporátním ERP systémům a ne naopak. A to mne dost často trápí. Snažím se hledat kompromisy, a ne se vždy jen podřizovat. Chce to vždy získat podporu i v týmu a vedení společnosti.
Jak jste se naučila pracovat se stresem?
Určitě nemůžu říci, že se stresem umím pracovat. Každý den je jiný, přináší jiné úkoly a požadavky a jinou míru stresu. Nejvíce mi pomáhá si prostě připustit, zda se dá úkol zvládnout v požadovaném deadlinu nebo ne, a pracovat s reálným očekávání od začátku. Mimo to mám ráda jogu, která přináší spoustu technik na dýchání. Před většími prezentacemi se vědomě snažím prodýchat.
Jak velkou roli hraje v přístupu k vaší práci empatie?
Myslím si, že reakce lidí, jejich dotazy nebo nápady jsou vždy do velké míry ovlivněny mírou informací a znalostí, které kolegové mají. Při mé komunikaci je tedy nesmírně důležité vnímat, komu informace sděluji nebo od koho je získávám. Lidé z financí jsou takové spojky mezi fakty (čísly) a příběhem, na základě kterého tato čísla vznikla. Empatie je určitě jedna z hlavních vlastností dobrého finančního manažera.
Jak se stavíte k profesním výzvám? Vyhledáváte je? Nebo si spíše vyhledávají výzvy vás?
Myslím, že si je sama vyhledávám. Když se uzavře nějaký projekt, na kterém se podílím, tak vlastně hned druhý den otevírám další. A to buď sama nebo se prostě někam nominuji. Můj motor je vždy mít plný backlog úkolů přede mnou.
Pokud spolupracujete s nastupující generací, v čem vidíte její lepší připravenost pro úspěšnou profesní dráhu ve světě financí? A v čem naopak jistý deficit?
V mém širším týmu jsou kolegové od 25 let. Mladí lidé mají velkou výhodu ve znalosti jazyků. Dále určitě si také hodně váží volného času a mnohdy mi připadá, že si volný čas lépe užívají než padesátníci. Mladší generace se nebojí říci svůj názor.
Naopak mladé lidi mnohdy nezajímají souvislosti, proč něco vzniklo nebo se stalo. Berou věci tak, jak je aktuálně vidí. Mnohdy jim tedy může uniknout kontext.
Dá se na českých školách získat odpovídající vzdělání, které vás připraví pro cestu na vrchol finančního světa?
Myslím si, že české školství je dobré. Na školách je řada výborných pedagogů. Žáci mají dnes velké možnosti jak se vzdělávat. Technologický pokrok i ve školství je ohromný. Takže zázemí pro studenty je fajn. Ovšem největším hybatelem vzdělání je motivující učitel, který nadchne. Je to stejné jako v pracovním životě, kde dobrý manažer také dokáže firmu posunout k velkému růstu.