Radmila Pospíšilová: Firma roste, a proto cítím potřebu růst nebrzdit

Příběh zlínské podnikatelky Radmily Pospíšilové je dokladem, že na začátku každého byznysového úspěchu je jasná vize a schopnost jít si za svým. Od píky vybudovala reklamní impérium Mobilboard, které dávno přerostlo hranice Zlínského kraje. Nezastavila se ani po padesátce, kdy se musela popasovat s úbytkem reklamy v období covidu, a začala také budovat nové firemní sídlo v areálu bývalého malenovického koupaliště Riviéra.

S „pohyblivou reklamou“ se Radmila poprvé setkala v roce 2004, kdy nastoupila do oddělení reklamy v Dopravní společnosti Zlín — Otrokovice. Při zaměstnání začala dálkově studovat marketingovou komunikaci a po necelých deseti letech v oboru začala zvažovat, kam dál. „Lákal mě kreativní potenciál pohyblivé reklamy na vozech veřejné dopravy. Chtěla jsem své zkušenosti zúročit i v dalších městech, což pod hlavičkou dopravce nešlo. Musela jsem tedy založit vlastní firmu,“ říká s tím, že vývoj firmy byl spíše organický a že velkým plánováním dopředu se příliš nezabývá. Přesto se jí už po dvou letech podnikání povedlo zahájit spolupráci se současným RegioJetem a díky tomu jako první u nás „polepila žluté autobusy“. Začala se také angažovat v oblasti legislativy a postupně se jí podařilo iniciovat třeba změnu pravidel pro perforované folie na oknech dopravních prostředků, což jejímu byznysu velmi pomohlo.

Ne všechna období vývoje firmy jsou podle Radmily úspěšná. Za nejhorší etapu považuje covidové lockdowny. „Doprava se zastavila. Museli jsme rušit smlouvy a vracet klientům peníze. Tržby velmi klesly,“ vzpomíná. Dodává, že o překážky není nouze ani dnes. „Velmi mě mrzí, že v rámci politického boje proti reklamnímu smogu jsou v této škatulce i reklamy na vozech MHD. Všechny finance z reklamy se vrací do dopravy, je legální, pod kontrolou a má jasná pravidla. Samosprávy by se spíše měly zaměřit na stovky nelegálních statických ploch,“ nabádá.

Poslední čtyři roky podnikatelku také zaměstnávají přípravy nového firemního sídla na místě bývalého zlínského koupaliště Riviéra, které by částečně bylo otevřeno i pro veřejnost. Přiznává, že na této cestě je řada nečekaných bariér, od petice místních občanů za obnovení koupaliště až po nekonečná odvolání. „Když jsem areál kupovala, opravdu jsem nečekala takové potíže. Brzy ale chceme dotáhnout stavební povolení a doufám, že 25 let firmy již budeme slavit ve vlastním,“ říká podnikatelka s tím, že si postupně také od loňského roku uvolňuje ruce. „Firma roste, a proto cítím potřebu růst nebrzdit, ale dát příležitost dalším lidem. Čekají nás změny v oblasti automatizace, digitalizace a zefektivnění firemních procesů. Rozdělila jsem proto kompetence mezi dva klíčové kolegy. Po letech samostatného řízení firmy je to pro mě zásadní krok, ale razím zásadu ‚mládí vpřed‘,“ uzavírá činorodá podnikatelka.