Tereza Chovanec Králová působí jako jedna z koordinátorek týmu Global Mobility Services v poradenské společnosti KPMG, ve kterém se věnuje hlavně poradenství ohledně pracovních a pobytových oprávnění pro zahraniční experty a jejich rodiny. V rozhovoru s dámami zařazenými mezi 131 inspirativních žen ve světě financí popisuje například to, že považuje za svůj největšího “protivníka” samu sebe. “Asi jako každý mívám období, kdy potřebuju najít svoji vnitřní motivaci k tomu, abych se posunula dál, ať už pracovně nebo osobně,” říká v rozhovoru. Tvrdí také, že “nemusíte mít nejlepší školy, nemusíte být v něčem nejlepší, abyste uspěli.”
Jakou nyní před sebe stavíte významnou metu?
Moje každodenní meta už po dva roky je skloubit práci a mateřství. Chci svoji práci odvádět kvalitně a posouvat se v ní dál. Zároveň ale nechci šidit péči o syna a nechat si proklouznout mezi prsty ty každodenní milníky v jeho životě. Ze zkušenosti s mladšími sestrami vím, že čas je v tomhle neúprosný. Mám pocit, že se mi to zatím úspěšně daří, ale nechci usnout na vavřínech. Je to prostě každodenní dřina.
Patříte ke skupině 131 inspirativních žen ve světě financí. Čím byste vy osobně chtěla inspirovat své okolí?
Ráda bych své okolí inspirovala pílí. Nemusíte mít nejlepší školy, nemusíte být v něčem nejlepší, abyste uspěli. Musíte se prostě jenom snažit. „Všechno jde, když se chce.“ Pro mě tohle vždycky platilo a pořád to platí. Někdy můžeme 150 krát zakopnout, ale když něco chceme, tak toho můžeme docílit s pílí a odhodláním.
S čím jste musela během dosavadní kariéry nejvíce bojovat?
Můj největší boj je sama se sebou. Asi jako každý mívám období, kdy potřebuju najít svoji vnitřní motivaci k tomu, abych se posunula dál, ať už pracovně nebo osobně. Pracovně mám kolem sebe tým úžasných lidí, seniorních i juniorních, kteří mi v tomhle umí pomoct a kolikrát ani sami neví, že mě něčím nakopli po pěti minutovém hovoru v kuchyňce.
Máte už osvědčený postup, jak vybruslit ze „srážky s příliš velkým egem“?
Z mojí zkušenosti musím říct, že neexistuje něco jako „příliš velké ego“. Každý člověk je nějaký. Každý se dá přesvědčit, pokud máte ty správné argumenty. Někdy trvá déle dostat člověka tzv. na svoji stranu. Je dobré vědět, jak s lidmi individuálně pracovat, jak je motivovat a jak jim vysvětlit, čeho bychom měli společně dosáhnout.
Umíte přiznat chybu? A umíte konstruktivně upozornit na chybu své kolegy?
Přiznat svoji chybu je to nejdůležitější. Myslím, že každý by se měl naučit přiznávat své chyby a umět se z nich poučit. Stejně jako se snažím své kolegy a tým upozorňovat na chyby, očekávám totéž od nich. Na chybách není nic špatného. Nejhorší je neumět si chybu přiznat a kopat kolem sebe a dělat ze sebe toho nejlepšího a nejsprávnějšího.
Kdy naposledy jste si v práci připadala, že jste v něčem úplně na začátku?
Momentálně se zabývám úplně novým projektem, který v sobě zahrnuje velké zapojení technologií do našich standardních „manuálních“ procesů. Je to pro mě úplně nový začátek v oblasti, ve které se zcela neorientuji a jsem z velké části odkázaná na informace od ostatních. Připadám si jako největší junior, co se snaží získat kupu znalostí a vsáknout je jako houba.
Máte recept pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?
Nejsem si jistá, jestli bych to nazvala receptem. Důležité je mít partnera, který je ochotný s vámi tu rovnováhu vytvářet a který vás podporuje ve vaší kariéře a společně tvoříte rodinné zázemí pro sebe a děti. Já mám díky svému partnerovi možnosti, které určitě mnoho žen nemá a za to si ho velice cením. Každopádně partnerství je podle mě ten recept, nebo alespoň základní ingredience.
Jak hodnotíte nastavení mateřské a rodičovské dovolené v Česku?
Obecně se domnívám, že rodičovská dovolená je v Česku velmi dlouhá a ženy tak zůstávají dlouhou dobu mimo svůj obor a jejich návrat do práce nebývá jednoduchý. Určitě by situaci velice zlepšila dostupnost dětských skupin a školek v kombinaci s podporou částečných úvazků. Já sama patřím k těm šťastlivcům, kteří mají podporu svého zaměstnavatele v podobě částečného úvazku v kombinaci s lepší dostupností dětských zařízení v Praze. Uvědomuji si, že v jiných krajích a menších městech to nemusí být tak snadné a to je právě ta změna, která je moc potřebná.
Je podle vás vhodné více podporovat muže v tom, aby využívali rodičovské dovolené?
Určitě by bylo skvělé, kdyby i muži měli více možností a taky motivaci trávit čas s dětmi, zvlášť pak v jejich raném věku. Myslím si, že muži umí zastat rodičovskou roli stejně dobře jako matky. Bylo by dobré, pokud by k tomu měli větší prostor.
Pokud spolupracujete s nastupující generací, v čem vidíte její lepší připravenost pro úspěšnou profesní dráhu ve světě financí? A v čem naopak jistý deficit?
Všeobecně vidím u juniornějších kolegů větší dravost a přímočarost. Sama sice nejsem žádný introvert, ale i tak mě dokážou překvapit. To ale nejsou vůbec špatné vlastnosti. Jenom je potřeba umět je korigovat. Občas není na škodu se zamýšlet nad tím, než něco řeknu a komu to řeknu. Být trochu víc diplomat. Jsem ale velice ráda za jejich nové pohledy na různé situace. Vždycky je dobré mít nějakou novou a čerstvou perspektivu.
Tereza Chovanec Králová je jedna z koordinátorek týmu Global Mobility Services v poradenské společnosti KPMG, ve kterém se věnuje hlavně poradenství ohledně pracovních a pobytových oprávnění pro zahraniční experty a jejich rodiny. Dříve se věnovala také na zdanění příjmů fyzických osob.
Comments