Alena Pomahačová: Klíč k dlouhodobému úspěchu je jednoznačně v týmové spolupráci

Ředitelka pro externí distribuční kanály v pojišťovně Allianz Alena Pomahačová má dlouholeté manažerské a obchodní zkušenosti. Před příchodem do Allianz působila v poradenské společnosti Assessment System International či v bance a pojišťovně ING. „Pro těžký den používám metodu tří priorit. Když je splním, mám radost. Den mohl být klidně náročný, ale splnila jsem, co jsem si dala za cíl,“ říká manažerka, která byla zařazena do aktuální edice Síně slávy projektu #FinŽeny.

Jaké profesní a lidské kvality by měla mít vaše nástupkyně?

Moje nástupkyně by měla být člověk, který má chuť druhým naslouchat, ale zároveň jim dokáže říci, co od nich očekává. Jsme v byznysu, cílevědomost je potřebná. Takže člověk potřebuje být cílevědomý, ale lidsky otevřený a naslouchající svému týmu. Protože jen v týmové spolupráci je klíč k dlouhodobému úspěchu.

Máte tip, jak hospodařit s energií pro zvládnutí těžkých pracovních dní?

Mně pro zvládnutí těžkých dní pomáhá dát si ráno 15 minut protahovací jógy. Oblíbené cvičení, ať už je jakékoli, mohu jedině doporučit. Nejlépe někde na vzduchu, když to jde. Pro těžký den také používám metodu tří priorit. Když je splním, mám radost. Den mohl být klidně náročný, ale splnila jsem, co jsem si dala za cíl.

Na co kladete největší důraz při mentoringu mladších kolegyň?

Kladu důraz na to, aby si uvědomily, že ony samy ovlivňují svoji budoucnost a kariéru na maximum. Vlastní rozhodnutí a aktivita jsou klíčem k úspěchu. Důležité je vědět, v čem jsem opravdu dobrá, a být si tím jistá. A pak pracovat se svým sebevědomím, hodnotami a cíli.

Jakým předsudkům a stereotypům podle vás nyní ženy ve finančním světě čelí?

Dle mého ženy čelí zejména přesvědčení mužů, že mezi sebou moc schopných žen nemají. Muži si myslí, že musí ženy na roli lídryň připravovat. Dveře jsou pootevřené, ale ne zcela otevřené. Muži mají zájem ženám pomoci, ale šetří přímou příležitostí. Stále se setkávám s předsudkem, že ženy s dětmi nemohou pracovat tak výkonně jako muži. Osobně jsem tomuto přesvědčení čelila při svém prvním těhotenství. Jsem nicméně ráda, že jsme nyní mnohem dále než před 15 lety, když jsem měla malé děti.

Jakým způsobem obvykle dáváte podřízeným najevo svou nespokojenost?

Svoji nespokojenost pojmenovávám přímo, neskrývám ji. Důležité je sednout si a probrat takovou záležitost soukromě. Pokud jsem nespokojená s něčím, co se nepovedlo, vysvětlím, že je v pořádku něco neudělat správně nebo podle očekávání. Zároveň nabídnu zpětnou vazbu, jak to udělat jinak, abychom mohli být podřízený i já spokojení.

Jaký životní/kariérní moment nejvíce napomohl rozvoji vaší kariéry?

Vzpomínám na svoji mentorku, Australanku, která mi řekla, že nic, co si v pracovní rovině myslím a vyslovím, nemůže být špatně. To mi velmi pomohlo zůstat otevřená a upřímná. Mám vyzkoušené, že to funguje. Dodnes jsem této zásadě věrná a učím ji i své mentees.