Naše společnost je plná stereotypů a předsudků. Debata o diverzitě by se tedy měla zaměřovat na to, jak se těch stereotypů, které se stávají nepřijatelnými, zbavit, myslí si předseda představenstva a generální ředitel Monety Tomáš Spurný. "Když se podívám na boardy, v kterých jsem pracoval za posledních dvacet let – jedna organizace byla italská, jedna francouzská, jedna rakouská s českým nádechem – tak ten korporátní svět v Evropě, jak já ho znám, opravdu dlouho byl a je do značné míry zaměřený na muže," řekl během unikátního setkání #FinŽeny & CEOs. Osobně je proti povinným kvótam na zastoupení žen v řídících orgánech společností, ale považuje za nesmírně důležité dát společenský důraz na to, že diverzitu chceme. "A nechceme ji proto, že je sama o sobě svatým grálem, ale protože je efektivní," argumentoval Spurný. Dokládají to studie z Harvardu, podle nichž mají veřejně obchodovatelné společnosti s diverzifikovanými managementy lepší výkonnost z hlediska celkového příjmu na akcii.
V pětičlenném představenstvu Monety je dnes jedna žena. Druhá by měla přibýt s devadesátiprocentní pravděpodobností do dvou let, s šedesátiprocentní pravděpodobností do jednoho roku, vyčíslil Tomáš Spurný. Proč jich tam není víc už dnes? "Protože každá ze společností, jejichž zástupci tady sedí, má nějakou dozorčí radu. Ta dozorčí rada zaměstnává mně. Já navrhuji kandidáty, buď aby zůstaly v pozicích, nebo aby z těch pozic odešli. A v té dozorčí radě, než jsem to změnil, sedělo šest mužů. Průměrný věk tak 78 let," vysvětlil Spurný s jemu vlastní nadsázkou. Dnes sedí v devítičlenné dozorčí radě banky čtyři ženy a současný generální ředitel tři z nich podle svých slov "prosadil na sílu".
Ze strany FinŽen padla na přítomné šéfy předních tuzemských bank a pojišťoven také otázka, co by měly udělat, aby zvýšily své šance se do vedoucích pozic dostat. Tomáš Spurný má zjevně rád konkrétní příklady a příběhy ze života, a stejně pojal i svoji odpověď v tomto případě. Když do představenstva Monety navrhoval Kláru Starkovou Kovářovou, tak v dozorčí radě otevřeně vysvětloval, že to je pro něj potenciální kandidátka na šéfku banky. "Takže Klára musí substantifikovat úspěch v té funkci, v které je nyní, což je provoz a technologie u nás v bance, a zároveň musí substantifikovat to, že má koncept řízení banky, že rozumí na nějaké úrovni všem funkcím a přesvědčit dozorčí radu," řekl Spurný. A rovnou odhadl, že její šance jsou více než padesátiprocentní. "Pro ty, kdo jezdí do Monte Carla, to není úplně špatné," dodal.
Ke konkrétnímu příkladu sáhl Tomáš Spurný i v případě otázky, jak má žena postupovat, aby byla úspěšná se svou žádostí o zvýšení platu. A znovu to byla Klára Starková Kovářová, která posloužila pro ilustraci. "Klára si přečetla naši výroční zprávu. Tam je zveřejněn plat člověka, kterého nahrazovala v představenstvu. Já jsem člověk lakomý, takže jsem se těšil, jak ušetřím, ale Klára udělala čáru v písku, zaryla podpatky a řekla: já prostě chci to stejné. A to byla počáteční vyjednávací pozice," přiblížil s úsměvem šéf Monety. Tento opravdový příběh podle něj přesně ukazuje stereotypy, které nás formují, a jemu samotnému otevřel oči, kdy si musel říct: "ok, ona má pravdu a tu hodnotu pro tu instituci má."
V této souvislosti také zmínil, že Moneta se dostala do genderového indexu agentury Bloomberg a začala se více zabývat takzvaným pay gapem, tedy platovými rozdíly mezi muži a ženami. "To je velice dobré, protože máme de facto nulový pay gap... podle toho, jak to počítáme, ale znovu já jsem dobrý s čísly," rozesmál sál Spurný. S vážností pak dodal, že tomuto tématu se Moneta věnuje velmi pozorně. Pokud jde o obecnou radu, jak žádat o zvýšení platu, tak každá bytost, lhostejno zda muž či žena, potřebuje podle něj znát svou hodnotu a ta je určena dvojím způsobem – odměnou od zaměstnavatele, pro kterého pracuje, a úrovní mezd za danou práci na pracovním trhu. "Já si myslím, že je naprosto fér říct: já na pracovním trhu mám tuhle hodnotu. Stane se, že já lidem řeknu: fajn, to je dobře...a stane se, že řeknu: tebe já opravdu potřebuji," přiblížil svůj pohled šéf Monety. Ze své praxe, kdy poměr žen a mužů mezi jeho přímými podřízenými je zhruba 50 na 50, má ale zkušenost, že ženy jsou v žádostech o zvýšení platu asertivnější.