Investování s pozitivním dopadem je pro Silke Horákovou cesta, po které již řadu let úspěšně jde, a zároveň i její vize do budoucna. „Každý investor má jiný cíl. Pokud chce jen maximalizaci návratnosti, tak je to v pořádku. Ale jde to i jinak,“ říká žena, která patří k nejvýznamnějším představitelkám impaktového investování nejen v Česku, ale také ve střední a východní Evropě.Více se dozvíte v článku pro magazín NextŽeny.
TEXT: JAROSLAV KRAMER, MIROSLAV TOMKO / FOTO: HERBERT SLAVÍK
V roce 2008 koupila Silke Horáková se svým manželem krachující dětské nakladatelství Albatros. Poprvé tak vzbudila zájem českých médií. Když o deset let později založila Tilia Impact Ventures, jeden z prvních impaktových fondů regionu, rázem se stala jednou z top žen Česka. Nedávno oznámila, že bude spoluzakládat další fond podporující firmy s pozitivním společenským dopadem – Tilia Ventures 2, který cílí na více než 30 milionů eur a bude investovat v celém regionu střední a východní Evropy. Sama Silke, která je také významnou filantropkou, si status hvězdné investorky příliš nepřiznává. „Loni jsem se našla v globálním žebříčku 50 over 50, kde byla třeba Sophia Loren. Potěšilo mě to, ale pak jsem si říkala, proč? Když jsem o tom přemýšlela, bylo asi bláznivé startovat fond v 55 letech,“ říká s úsměvem a dodává: „Dělá mi to radost, ale je to spíš uznání práce než mojí osoby.“
Do důchodu se nechystám
Jak Silke Horáková popsala v nedávném rozhovoru pro byznys portál Newstream, s pojmem impaktové investování se setkala v Londýně na venture kapitálové konferenci v roce 2010. A to jí změnilo život. „Je to koncept, ve kterém se dá kombinovat finanční návratnost investic a společenské dobro,“ vysvětluje. Pro CzechCrunch zase jako jeden ze zdrojů své inspirace pro pozdější cestu uvedla Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, která byla na kontinentu už na začátku devadesátých let pionýrem v odpovědném investování. „Nebylo to vlastně nic jiného než rozhodnutí, do čeho neinvestovat. Časem se to posunulo k udržitelnému investování, které se dnes pomalu stává mainstreamem. Nebo aspoň ta myšlenka jako taková. Ještě o krok dál jsou investice se společenským dopadem, kterým se věnujeme my,“ řekla.
Svůj první impaktovy fond Tilia 1, který rozjela společně s Petrem Vítkem, zakladatelem Impact Hubu, dodnes vnímá jako experiment. „Nevěděli jsme, zda přiláká investory a zda bude fond v regionu fungovat. Ani já, ani Petr jsme to nedělali na fulltime. Po dvou letech jsme si říkali, že bychom později mohli založit fond s velkými investory a fungovat právě s tím velkým impaktem,“ říká s odkazem na nejnovější projekt Tilia 2.
Úspěch první Tilie Silke připisuje nejen době jeho založení, ale také efektivnímu spojení různých kompetencí. „Pocházím z investičního sektoru a v našem investičním výboru máme lidi s velkými zkušenostmi, jako je například Ondřej Bartoš nebo v minulosti Jan Barta. To je klíčové,“ hodnotí. Petr Vítek zase přivedl, spolu s prvními investory Tilie – dvěma velkými nadacemi – expertizu a kontakty ze sociálního sektoru. „Už od začátku se snažíme být velmi profesionální. A v tom je důležitý vlastní tým a kým se obklopíte,“ říká. Takový přístup je klíčový i pro investory. „Pro druhý fond jsme rozšířili zakládající tým o další dva partnery, Pavla Petřka a Andrewa Graye, kteří do- dávají bohaté podnikatelské a technologické zkušenosti. Společně už fungujeme dva roky a máme co ukázat. Jsem proto přesvědčená, že Tilia 2 bude úspěch,“ dostává se Silke ke své no- vince, ve které vidí velký potenciál a budoucnost. „Mým benchmarkem je prostě úspěšný fond. A tam se dostaneme. Nechci proto říct: zítra jdu do důchodu,“ říká s úsměvem. Ostatně o úspěch se vždy snaží i vkladem vlastního kapitálu. „Osobně jsem do našich fondů dala hodně peněz, sama jsem investorem. Musíte být věrohodní,“ myslí si.
Filantropie, impakt a výnos
Silke Horáková také připomíná, že impaktované investice nemůžou nahradit filantropii. „Filantropie má svoje místo a vždy bude mít, ne všechny společenské problémy se dají řešit nějakým byznys modelem, takovým příkladem jsou nerovnost ve vzdělávání nebo pomoc sociálně slabším a zdravotně znevýhodněným lidem. Nevládní sektor a filantropie se snaží upozornit na to, co by měl dělat stát, a ještě to nedělá, nebo to nedělá efektivně,“ popisuje. Proto chce ve své filantropické činnosti například připravovat systémová řešení tak, aby je právě stát mohl převzít. Pokud jde o impaktové investování jako takové, tam už je dnes podle Horákové povědomí o něco větší. „Když jsme hledali investice do prvního fondu, tak bylo skutečně potřeba vysvětlit, že impaktové investování není filantropie. Dnes když za potenciálním investorem přijdete, už o význam impaktu nebo alespoň o udržitelnosti v investicích ví,“ dodává.
Impaktové investování má v podání Silke Horákové tři kritéria. Prvním z nich je finanční návratnost. „Její míra záleží na volbě investora a konkrétní oblasti a témat, do kterých investuje. My cílíme na něco, co je blízko tržní návratnosti,“ uvádí Horáková. Sociální témata představují 50 procent investic a zahrnují oblasti, jako je inovace ve vzdělávání, transparence ve společnosti nebo přístup k lékařské péči a prevenci. Tyto projekty mají někdy velmi silný impakt, přesto musí každý projekt mít také velký potenciál pro růst a finanční návratnost. „Všeobecně se dá říct, že na environmentální části fondu tržního výnosu dosáhnete. Není důvod, proč ho nemít, a cílíte na něj. V sociální oblasti opravdu záleží na investiční strategii,“ dodává. Jako příklad uvádí komunitní projekty v Africe. „Je spousta fondů, které tam mají ambici investovat. Když ale investujete peníze na podporu komunit nebo podnikání v Africe, je tam pochopitelně jiná návratnost, než o které jsem mluvila,“ říká.
Druhým kritériem impaktového investování je podle Horákové společenský přínos, třetím pak takzvané accountability for impact, tedy odpovědnost za dopad. „Nastavujeme zakladatelům strategii a KPI’s,“ říká a zdůrazňuje, že se z pohledu investora indikátory často překrývají. Jak shrnula i pro CzechCrunch, jde o kombinaci, zda investice povede k systémovým změnám, jestli se dá škálovat, jak hluboce ovlivňuje projekt nějakou cílovou skupinu nebo ochranu životního prostředí a zda je v souladu s byznysovým modelem. „Impaktový investor se snaží měřit výsledek, skutečný dopad. A to je důležité. Například u jednoho našeho projektu v oblasti předškolního vzdělávání sledujeme nejen, kolik nových mikroškolek vzniká, kolik dětí tam chodí a kolik maminek se může vrátit do práce. Složitější je se podívat na obsah a kvalitu vzdělávání. To je sofistikovanější a je to kontinuální přemýšlení,“ přibližuje.
ESG minimalizuje, Impakt maximalizuje
Impaktové investování na rozdíl od ESG investování není tolik o minimalizování negativních dopadů, ale o nalézání pozitivních řešení. „Zjednodušeně řečeno, ESG je o tom, vzít pohled zainteresovaných stran – co to dělá s lidmi, klimatem, planetou – a minimalizovat negativní vlivy. Například Albatros je silná ESG společnost, ale primárním cílem nikdy nebylo řešit společenský problém. I když máme firemní hodnoty, máme nadaci,“ ukazuje na vlastním příkladu rozdíl mezi impaktovým investováním a ESG investicemi.
Velká diskuze je podle Silke Horákové v oblasti ESG také ohledně toho, kde jsou v nové regulaci pozitiva a negativa. „Teď bloudíme v tom, co implementovat, jak to měřit. To pomáhá ke vzniku nových projektů, které ty potřebné nástroje nebo strategie nabízí. Pro mě to má celé smysl, pokud to povede ke změnám. To je primární cíl. Regulace má cíl comply or explain. A to je důležité,“ přibližuje svůj pohled. Bohužel je dnes stále častější tzv. green washing nebo impact washing. „Zákazníci to chtějí vidět, a tak jsme všichni najednou green,“ říká.
Tým Tilia Impact Ventures (zleva) Jan Korous, Silke Horáková, Andrew Gray, Petr Vitek, Magdalena Radová
Ženy, které podpoří ženy
Dalším tématem, které je pro Silke Horákovou zásadní, je zapojení žen do investičního světa. „Ženy by ve financích samozřejmě být měly. Je jich málo, ale taková je realita,“ zmiňuje, a jak poukazuje, v oblasti venture kapitálu je situace ještě horší. „Organizace European Women in Venture Capital, u jejíhož zrodu jsem stála, udělala loni studii, kolik žen je na pozici partnerů fondů v oboru. Čísla jsou smutná. V Evropě je to asi 15 procent. V našem regionu je to 6 procent,“ popisuje. Problém je podle Horákové na obou stranách, tedy na straně investorů, ale i zakladatelů firem. „Objem investic, které směřují do startupů, které založily ženy, je ještě nižší. V roce 2021, kdy jsme zažili rekordní počet venture kapitálových investic, šlo do začínajících firem založených ženami pouze 1,8 procenta investic. Kolem 9 procent šlo do namixovaných týmů, zbytek brali muži zakladatelé,“ vypočítává.
Ženské investorky mají podle Silke Horákové často tendence investovat právě zpátky do žen. „Já tu tendenci mám taky. Ale příležitostí je málo. V našem portfoliu máme devět společností a z toho jsou dvě vedeny ryze ženami, jedna je pak mix mužů a žen. Chtěli bychom, aby bylo procento vyšší, ale pochopitelně žena zakladatelka pro nás není tím hlavním kritériem,“ říká. Ženy jsou více zastoupeny v projektech zaměřených na sociální problémy jako vzdělávání nebo duševní zdraví, což jsou pilíře naší investiční strategie.
Jeden z projektů, který Silke Horáková zmiňuje, je polský projekt The Village, který dává ženám nejen možnost zajistit kvalitní péči o jejich děti, ale také je podpoří ve vytvoření vlastního byz- nysu, mikroškolek nebo jim pomůže se vrátit do pracovního procesu. „V jeho čele stojí velmi silná zakladatelka. Když nastupovala na master studia neurologie na americkém Harvardu, zjistila, že je těhotná. V okamžiku, kdy jsme spolu mluvily, měla na klíně už dítě druhé a mezitím stačila úspěšně absolvovat Harvard a založit dva startupy. Ženy jsou prostě výjimečné. Zvládnou vše,“ říká s tím, že by se i proto měly ženy snažit mezi sebou více podporovat.
Budoucnost je v energetice
Po pěti letech s fondem Tilia 1 a rodícím se Tilia 2 jsou již Silke Horáková a její tým v řadě oblastí zkušenější. „Například v environmentálních projektech už máme nastavenou metodologii, jak impakt posoudit už při screeningu na začátku. Takže kvalifikovaně dokážeme rozlišit mezi silnými a slabšími projekty. V ostatních oblastech je to spíš na základě dlouhodobé zkušenosti,“ říká a vzpomíná na dobu, kdy jako první na trhu investovali do projektů v cirkulární ekonomice, která se v mezidobí stala oblíbeným tématem.
Další oblast, na kterou se chce zaměřit, jsou dnes energie. „Musím říct, že to je oblast, která bude velmi kritická, protože největším problémem v klimatu jsou právě potřeba energie a její výroba z fosilních zdrojů. Potom jsou to doprava nebo zemědělství,“ zmiňuje oblasti, na které se dívá. Zájem bude mít spíše o nová řešení a startupy. „Velké infrastrukturní projekty asi nejsou úplně pro nás. Náš cíl je pro nový fond získat od investorů 32 milionů eur, možná trošku více,“ dodává. Dalším tématem, které se bude jejími aktivitami prolínat, je umělá inteligence. „Ovlivní spoustu oblastí. Vzdělávám se v tom, jak umělá inteligence může do budoucna ovlivnit oblasti, do kte- rých investujeme. Chci tomu lépe rozumět, ale zároveň máme lidi v týmu, kteří se tomu věnují,“ uzavírá Horáková. Neznamená to ale, že by kvůli novému fondu opustila Albatros: „Je to rodinný byznys a je nám blízko, možná nejblíž.“