Absolventka Právnické fakulty UK v Praze a Univerzity v Bonnu Lucie Vorlová působí v advokátní kanceláři PRK Partners od roku 2004. Nejprve jako advokátní koncipientka, od roku 2007 jako advokátka. Specializuje se především na všeobecné obchodní právo, fúze a akvizice, bankovnictví a insolvenční právo. „Často se říká, že právník musí mít ostré lokty, ale z dlouholeté transakční praxe vím, že nejvíce si klienti cení slušnosti, ochoty dohodnout se a schopnosti konflikty spíš urovnávat než vyvolávat,“ říká žena, která je zařazena do aktuálního přehledu 131 inspirativních žen ve financích projektu #FinŽeny.

Když se ohlédnete, co byla vaše největší dosavadní profesní výzva?
Každá transakce je výzva, bez ohledu na výši financování. Někdy proběhne miliardová transakce naprosto hladce, jindy vyjednáváme malý úvěr dlouhé týdny až do noci a hledáme nestandardní řešení, aby se financování vůbec dokončilo. Často bývají zapojení cizí právníci, různé regulační požadavky či protistrany s odlišnými prioritami. Je třeba skloubit všechny zájmy tak, aby se minimalizovala rizika a všechny strany byly ochotné obchod uzavřít. Tato komplexita a nutnost nalézat kreativní řešení mě baví.
Jaké aktivity vám pomáhají udržet si energii pro náročné profesní období?
Sportuji. Hraji závodně volejbal, v poslední době se učím plavat kraulem a v zimě trávím co nejvíce času na lyžích. Nedávno jsem začala trénovat volejbalovou přípravku a ukočírovat 15 osmiletých kluků a holek je často větší adrenalin než jakékoli transakční vyjednávání. Fyzická aktivita mi pomáhá mentálně se odreagovat, občas si jdu k počítači odpočinout.
Jaké hodnoty považujete za nejdůležitější při své práci a proč?
Často se říká, že právník musí mít ostré lokty, ale z dlouholeté transakční praxe vidím, že nejvíce si klienti cení slušnosti, ochoty dohodnout se a schopnosti konflikty spíš urovnávat než vyvolávat. Důležitá je také pečlivost a důslednost – při práci s poměrně složitými, komplexními smlouvami a financemi není prostor pro chyby. Profesní čest a kolegialita je klíčová pro budování důvěry mezi klientem a advokátem.
Jaká část vaší práce vás nejvíce naplňuje a proč?
Baví mě strukturovat transakce, psát smlouvy a pak o nich vyjednávat. Každá transakce je jiná a každá přináší nové výzvy, což znamená, že nuda to není nikdy. Nejlepší pocit mám ale ve chvíli, kdy klient ocení naši aktivitu a poděkuje za dobře odvedenou práci.
Jaké bylo vaše nejzásadnější profesní rozhodnutí a co vás k němu vedlo?
Rozhodnutí nastoupit po škole do PRK. Přesvědčila mě skvělá atmosféra a profesionální kolegové. Od začátku jsem věděla, že se na tým můžu spolehnout. Když trávíte hodiny nad složitými smlouvami a intenzivně připravujete transakci pod tlakem termínů, je důvěra mezi kolegy neocenitelná.
Které dovednosti považujete za klíčové pro úspěch ve vašem sektoru?
Klíčová je inteligence, ochota učit se, rozhodnost a pečlivost. Také schopnost komunikovat s různými typy lidí – od bankéřů po podnikatele – a umění efektivně prezentovat argumenty. A v neposlední řadě trpělivost, protože některá vyjednávání trvají poměrně dlouho a je nutné udržet chladnou hlavu.
Jaký je váš pohled na rovné příležitosti mužů a žen (nejen) ve světě financí?
Situace se za posledních deset let zlepšila a u nastupující generace vidím další obrovský pokrok. Přesto jsou příležitosti stále nerovné, a to z mnoha drobných důvodů – od předsudků až po organizaci schůzek v časech, které jsou pro matky malých dětí těžko zvládnutelné. Stačí se podívat, kolik žen sedí při vyjednávání transakcí u stolu – často jich není ani desetina. Věřím, že postupná změna přístupu a větší flexibilita pracovního prostředí pomůže tuto nerovnováhu dále vyrovnávat.
Jak jste se naučila pracovat se stresem?
Jak jsem uvedla výše, učím se plavat kraulem. Pokud se při něm nechci utopit, musím se soustředit jen na techniku, kdy zabrat rukou a kdy se nadechnout. Jakmile vylezu z bazénu, mám dokonale vyčištěnou hlavu. Práce pod vysokým tlakem je v právnické profesi běžná, takže je důležité najít si mechanismy, jak stres uvolnit. Sport mi v tom pomáhá nejvíc.
Máte recept pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?
Mám tři děti, které si část mého pracovního dne a myšlenkové kapacity prostě vynutí. V době, kdy mám zrovna náročnější transakci, si sice už poradí samy, ale dlouhodobě by to tak nešlo. Sama bych si navíc společná odpoledne aspoň párkrát do týdne nechtěla nechat vzít. Klíčem je plánování a rozhodnutí věnovat čas nejen práci, ale i rodině a sobě samé.
Comments