Martina Tesařová: Respekt je pro lídra důležitější než obliba

„Snažit se vyhovět všem brzdí rozvoj celého týmu i projektu,“ říká Martina Tesařová, členka představenstva a šéfka právního oddělení fintechové společnosti Twisto. Právnička zařazená mezi 131 inspirativních žen projektu #FinŽeny v rozhovoru vysvětluje, proč vsadila na radikální otevřenost a proč věří, že zdravá oponentura posouvá byznys kupředu mnohem rychleji než mlčící většina.

Kdybyste měla popsat svou kariéru jedním slovem, jaké by to bylo a proč?

Dynamika. Nikdy jsem nechtěla ustrnout na jedné pozici, ať už profesně anebo mentálně. Potřebuji výzvy, které mě nutí přemýšlet jinak. 

Jaké bylo vaše nejzásadnější profesní rozhodnutí a co vás k němu vedlo?

Bylo to rozhodnutí přestat se snažit být „oblíbeným lídrem“ a stát se „respektovaným lídrem“. Vedlo mě k tomu zjištění, že snaha vyhovět všem brzdí rozvoj celého týmu i projektu. 

Které dovednosti považujete za klíčové pro úspěch ve vašem sektoru?

Za naprosto zásadní považuji odvahu k přímočarosti. V našem sektoru se často ztrácí čas tím, že lidé pointu balí do slovní vaty, vysvětlují kontext tam, kde není potřeba, nebo se podvědomě obhajují dřív, než vůbec domluví. Moje strategie je jít rovnou k věci a mluvit jasně, stručně a srozumitelně. Razím přístup "méně mluvit, více konat". Cílem je věci řešit, ne o nich jen nekonečně diskutovat. 

Jaké hodnoty považujete za nejdůležitější při své práci a proč?

Jednoznačně otevřenou komunikaci a integritu. Čím dál více si cením lidí, kteří mají odvahu se projevit a stát si za konzistentním názorem. V byznysu se bohužel často setkávám s postojem, že oponovat vedení je vyčerpávající a je pohodlnější jen mlčky přikyvovat. Věřím, že pro firmu a její výsledky je upřímnost efektivnější než falešná harmonie 

Jaká část vaší práce vás nejvíce naplňuje a proč?

V poslední době je to mentoring a sledování růstu mého týmu. Naplňuje mě vidět ten moment, kdy se z kolegů stávají sebevědomí profesionálové, kteří mají ambici se dále posouvat. V minulosti jsem se občas setkávala s konkurenčním bojem a neochotou umožnit kolegům takzvaně zazářit. Vždy jsem si říkala, že toto chci dělat jinak.

Jaké knihy, podcasty nebo osobnosti vás nejvíce inspirovaly na vaší kariérní cestě?

Kniha Radikální otevřenost od Kim Scott. Ta mi potvrdila, že přímá zpětná vazba a osobní zájem o lidi tvoří základ fungujícího týmu. 

Jak jste se naučila pracovat se stresem? 

Musela jsem se primárně naučit vnímat svoji hodnotu a vymezit si hranice. A také se naučit komunikovat i nepříjemné věci. Tyto dovednosti přicházejí ruku v ruce se zkušenostmi a postupným zvědomováním vlastních reakcí. Dnes už vím, že včasná a upřímná komunikace, i když je v danou chvíli těžká, šetří obrovské množství energie a stresu. 

Jakou hranici jste se musela naučit chránit, aby vás práce dlouhodobě těšila?

Určitě jsem musela pracovat na schopnosti říkat ne a smířit se s tím, že není možné všem vyhovět. Došlo mi, že svou práci nedělám primárně proto, aby byli všichni kolem mě neustále spokojení, ale proto, aby věci fungovaly a dávaly smysl. 

Máte recept pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?

Recept má každý ten svůj. Zaručené rady většinou nefungují a každý má svůj denní rytmus a jiné potřeby. Často se například doporučuje vypínat po určité hodině telefon a počítač. Paradoxně mi k větší psychické pohodě a flexibilitě pomohla dostupnost na mobilu. Možnost vyřešit věci průběžně a operativně mě zbavuje stresu z toho, kolik zmeškaných hovorů a nevyřízených e-mailů na mě pak vyskočí. Občas si říkám, že spoustu lidí vlastně stresuje ta mantra work- life balance a snaží se tak usilovně oddělit práci a soukromý život a vyhovět, že jsou v nekonečné spirále. Mně nedělá osobně problém vyřídit požadavek mimo business hours, když pak získám více prostoru na aktivitu, která mi udělá radost.