O úspěšném rozjezdu podnikání často rozhoduje přesvědčení o jeho smysluplnosti, říkají Kateřina Beránková, Kateřina Kopová a Markéta Filipenská

Jak rozjet byznys bez vzdělanostního zázemí či dostatečného kapitálu? Své o tom ví zakladatelka a generální ředitelka AWEC Group Kateřina Beránková, zakladatelka Hustopečské Mandlárny Kateřina Kopová a kultivátorka nadějných startupů z Jihomoravského Inovačního Centra (JIC) Markéta Filipenská. Trojice dam se zúčastnila diskuze pilotního eventu projektu #FinŽeny v Brně v tamním sídle České spořitelny.

Když k jednomu stolu posadíte absolventku filozofické fakulty, která již druhou dekádu úspěšně podniká ve strojírenství a oblasti defence, ženu, jež rozjela destilérku v čase metanolové aféry, a dámu pečující o rozvoj nadějných byznysových nápadů, jistě se objeví mnoho atraktivních témat a myšlenek. To se potvrdilo a zásluhu na tom měla i důmyslná moderace v podání Renaty Vítkové z České spořitelny.

Mužské hřiště a prohibice

„Když jsem se v roce 2012 rozhodla, že zlegalizuji mandlovici, bylo to v době metanolové aféry. A jelikož v lihovarnictví se moc žen nevyskytuje, můj nápad založit v tomto oboru firmu, navíc s nesmyslným názvem, se v mé rodině nesetkal zrovna s nadšením. Měli mě za totálního blázna,“ vzpomíná na začátky Hustopečské Mandlárny Kopová. Nakonec ale zasedlo rodinné konsilium a dalo souhlas. „Manžel do mého podnikání vložil 200 tisíc korun, které jsem dala do výroby prvních 800 lahví oficiální mandlovice. Všechny jsem doma osobně etiketovala a těšila se, jak je budeme prodávat při burčákových slavnostech. Záhy nato byla vyhlášena prohibice,“ popisuje Kopová zásadní překážku na začátku své podnikatelské dráhy.

Jenže jejího produktu si všimla hustopečská radnice, kterou aktivita Kopové nadchla. „Město Hustopeče ocenilo, že někdo vyrobil kvalitní a hlavně oficiální lahev mandlovice, a po skončení prohibice na podzim se naše lahev stala ozdobou různých oficiálních akcí ve městě. Tehdy jsem si řekla, že to má smysl,“ líčí podnikatelka.  

Netradičně působí i podnikatelský příběh Kateřiny Beránkové, který by byl ještě před pár dekádami nejspíš zcela nemyslitelný – absolventka filozofické fakulty stojí v čele podniku, který dodává automobilkám BMW či Porsche a v posledních letech vyvíjí bezpilotní letouny. Že vstoupila na „mužské hřiště“, Beránkovou moc neznepokojuje. „Příliš se nezabývám tím, jestli mě muži berou, či ne. Jedu si svoje, chci realizovat své cíle, a jestli jsou kolem v týmu muži nebo ženy, moc neřeším,“ přibližuje svůj přístup k věci.

Podle Filipenské z JIC právě tento aspekt často rozhoduje o tom, zda podnikatelský subjekt uspěje, či nikoli. „Ve finále jde o to, zda si vaše zboží či službu někdo koupí či objedná, ale úplně na začátku je důležité silné přesvědčení, vize. Je třeba věřit, že svým podnikáním něco změním k lepšímu, přispěji světu. V JIC věříme, že startupovým podnikáním je možné adresovat velké společenské výzvy a měnit realitu kolem nás,“ říká.

Upadnout a vstát

Obě podnikatelky měly tedy značně neobvyklé starty svých kariér, a navíc od té doby prochází i podnikatelské prostředí dosti náročnými zkouškami. Když mají hovořit o svém chápání podnikatelského úspěchu, volí Beránková i Kopová skromná vyjádření. „Do covidu pro mě byl úspěch, že se mi dařilo předvídat ekonomický vývoj, rostli jsme, plnili ´kápéíčka´. S covidem přišla obrovská změna. Od covidu považuji za úspěch, že jsme přežili a že lidem v mých firmách chodí pravidelně výplata,“ říká s tím, že cokoli predikovat je dnes prakticky nemožné. Možná i proto rozšířila záběr a poslední rok a půl směřuje investice do obranného průmyslu. „Oblast defense a navíc ve startupovém prostředí je pro mě nová disciplína. Za úspěch beru to, že se v tom ve svém věku dokážu orientovat a rychle se adaptovat,“ dodává.

Kopová si na začátku podnikání přála proslavit Hustopeče a získat více pozornosti pro jihomoravský region. „Ráda říkám, že všichni velcí podnikatelé začínali v garáži. Pro mě je úspěch, že jsem se z té naší dostala. Máme obchůdek, kde ráda zastavuje spousta lidí a Hustopeče jsou tak na mapě více viditelné. Podařilo se nám otevřít další obchod v Brně, který je úspěšný, a máme i obchod v Praze, kde Pražáky učíme jihomoravské pohostinnosti,“ komentuje svérázná podnikatelka.

Filipenská dodává, že pro úspěch v podnikání je klíčové nevzdat to s prvním neúspěchem. „Málokdo uspěje s prvním výstřelem. Je potřeba smířit se s tím, že první nápad nemusí projít validací. Je to takový trenažér nebo rezavá voda v kohoutku, kterou je třeba nechat odtéct. Na tom se zakladatelé zaučí a potom už míří jen výš,“ popisuje Filipenská. Její tým pak začínajícím podnikatelům vysvětluje, že i projít si tímto procesem je úspěch. „Jsme spokojení, když si tím projdou a reflektují, co by udělali jinak. A úspěch je samozřejmě i to, když se za pár let vrátí a řeknou, že to, co se u nás naučili, jim pomohlo v dalším podnikání,“ dodává.  

Debata se stočila i k dalším tématům, jako je podpora ženských startupistek na JIC, vyvážená zaměstnanecká politika v době zvýšené fluktuace nebo složitost hledání „zástupného“ generálního ředitele. Pestré složení finžen v publiku se ani chvíli nenudilo.