Renáta Březnová: Úspěch znamená mít vliv na to, jak se věci dějí

Renáta Březnová  je důkazem, že úspěšné profesní dráhy nemusí být přímočaré – od práce zubní techničky se přes finanční poradenství vypracovala až k vedení vzdělávání v Kooperativě, jedné z největších pojišťoven v Česku. Věří, že učení a rozvoj zaměstnanců má být byznysovým nástrojem, nikoli administrativní povinností, a technologie využívá tam, kde lidem pomáhají dělat lepší rozhodnutí. „Každý velký posun přišel v momentu, kdy jsem řekla ano něčemu, co jsem předtím nikdy nedělala,“ říká manažerka zařazená do výběru 131 inspirativních žen projektu #FinŽeny.

Kdybyste měla popsat svou kariéru jedním slovem, jaké by to bylo a proč?

Přestavba. Od zubní techničky přes prodej pojistek po vedení vzdělávací strategie pro tisíce zaměstnanců. Celou kariéru přestavuji – samu sebe, procesy, systémy, způsob, jakým se lidé učí. A pořád to není hotové a nikdy nebude. 

Jakou emoci byste chtěla, aby si lidé spojovali s vaší prací nebo jménem?

Jistota spojená s energií. Jistota, že když se mnou spolupracujete, věci se posunou dopředu – nejen v PowerPointu, ale v realitě. Že najdeme cestu, i když to vypadá komplikovaně. A energie proto, že vzdělávání není o papírování a povinných školeních. Je to o tom, aby lidi ráno vstávali o kousek chytřejší než včera a měli chuť to použít.

Jaké bylo vaše nejzásadnější profesní rozhodnutí a co vás k němu vedlo?

Odejít od stabilní práce zubní techničky a jít prodávat pojistky. Měla jsem 25 let, pevný příjem, řemeslo v rukou – a rozhodla jsem se to vyměnit za práci na provizi v oboru, kterému jsem nerozuměla. Důvod byl prostý: věděla jsem, že nechci dělat celý život totéž. Chtěla jsem pracovat s lidmi, ne s materiály. Chtěla jsem růst, učit se, být někde, kde se věci pohybují. Ten přesun byl brutální. Ale naučilo mě to dvě věci, které používám dodnes: prodávat myšlenky – což L&D manažer dělá pořád, musíte „prodat" vzdělávací program vedení, změnu procesů týmu. A učit se rychle pod tlakem.

Které dovednosti považujete za klíčové pro úspěch ve vašem sektoru?

Strategické myšlení. Vzdělávání není servisní funkce. Je to byznysový nástroj. Musíte rozumět tomu, kam firma míří, a umět postavit learning strategii, která to podpoří. Důležitá je i technologická gramotnost. SAP SuccessFactors, AI nástroje, automatizace – pokud to neovládnete aspoň koncepčně, budete pořád jeden krok pozadu. A hlavně: musíte umět rozlišit mezi hype a skutečnou hodnotou. A nakonec také odvaha budovat, ne jen kupovat. My jsme si postavili vlastní nástroj pro talent management s pomocí AI – protože jsme si potřebovali ulehčit od administrace a neměli čas na dlouhou implementaci. Vytvořili jsme si nástroj, který sedl přesně na naše potřeby.

Jakou hranici jste se musela naučit chránit, aby vás práce dlouhodobě těšila?

Musela jsem se naučit, že ne každá příležitost je moje příležitost. Naučila jsem se říkat „ne" projektům, které mají velký wow efekt, ale malý dlouhodobý dopad. V HR je obrovský tlak dělat věci, které vypadají dobře – moderní workshopy, trendy nástroje, efektní prezentace. Ale pokud to nezlepší rozhodování, rozvoj nebo výkon lidí, nemá to pro mě smysl. Druhá hranice je čas. V peakových obdobích jet stále na plné obrátky, nad rámec pracovní doby. To není udržitelné a hlavně – není to efektivní. Unavený člověk nedělá strategická rozhodnutí, dělá urgentní rozhodnutí.

Jakou roli hraje ve vaší kariéře networking a budování profesních vztahů?

Zásadní – ale ne v tom klasickém „networkingově-vizitkovém" smyslu. Nejvíc mi pomáhají vztahy s lidmi, kteří dělají podobnou práci, ale úplně jinak. Například L&D profíci z technologických firem, kteří jsou o dva roky napřed v AI adopci – jejich vhledy mi ušetří měsíce zkoušení. Nebo třeba lidé z pojišťoven v zahraničí, kteří řeší talent management jinak než my. Buduji si také vztahy uvnitř firmy mimo HR – se zaměstnanci, manažery napříč společností, s vedením. Protože pokud chcete, aby L&D mělo strategický vliv, nemůžete sedět jen v HR týmu. Musíte rozumět tomu, co lidi řeší, co je trápí, kam směřuje firma.

Kdybyste měla vybrat jednu věc, která vám nejvíce pomohla růst profesně i osobně, co by to bylo?

Ochota opustit pohodlí a jít do něčeho, na co se necítím být úplně připravená. Každý velký posun přišel v momentu, kdy jsem řekla ano něčemu, co jsem předtím nikdy nedělala. Z laboratoře do prodeje. Z prodeje do tréninku. Z tréninku do vedení. Z jedné firmy do transformace celého systému vzdělávání pro tisíce lidí. Vždycky to bylo: „Nevím přesně, jak to udělám, ale zjistím to." A právě to mě posunulo nejvíc.

Kdybyste měla definovat úspěch bez použití slov ‚kariéra' nebo ‚peníze' – jak by zněla vaše definice?

Úspěch je mít vliv na to, jak se věci dějí – a vidět, že to funguje. Je to moment, kdy vedení firmy nedělá strategické rozhodnutí o rozvoji lidí bez toho, že by vás pozvalo ke stolu. Když vás volají ne proto, že máte něco vyřešit, ale proto, že chtějí slyšet váš názor, než rozhodnutí udělají. Je to stavět systémy, které přežijí vaše působení v organizaci – protože jsou tak dobré, že je lidé prostě chtějí používat. A je to učit se pořád, být o krok napřed, experimentovat, dělat chyby a z nich se učit rychleji než ostatní. Pokud večer usínám s tím, že jsem někomu pomohla dělat lepší rozhodnutí, naučila se něco nového a posunula firmu směrem, který dává smysl – to je můj úspěch.