V centru AI transformace musí být člověk, říká zakladatelka Resoneti Karin Straková

Proč valná většina pokusů o firemní digitální transformace selhává? A jak postupovat, aby naopak dospěla do kýženého cíle? Odpovědi na tyto otázky si vyslechly účastnice třetího ze série online workshopů projektu #FinŽeny, který vedla zakladatelka společnosti Resoneti a expertka na oblast řízení změn a HR Karin Straková. Série workshopů je určena účastnicím Fór #FinŽen.  

Technologický vývoj spěje kupředu rychleji, než by možná bylo byznysu milé. Projevuje se to mimo jiné tak, že lídři si sice jsou vědomi nutnosti implementace inovací, ale schází jim know-how, jak tyto změny efektivně uvádět v praxi. Výsledkem je překotné zavádění technologií, v současnosti především nástrojů umělé inteligence, které však není vždy doprovázeno odpovídajícím zapojením zaměstnanců. Karin Straková se s projektem Resoneti soustředí právě na tuto mezeru. „Zaměřuji se na propojení lidí a technologií tak, aby lidé byli na radikální změny v pracovních postupech připraveni, a nové nástroje přijali,“ představila svou iniciativu. 

Řečnice v rámci workshopu prezentovala několik průzkumů, které potvrzují, že podíl neúspěšných pokusů o digitální transformace ve firemním prostředí je skutečně vysoký. „Zhruba 70 procent digitálních transformací nedosáhne očekávaných výsledků,“ říká Straková a zmiňuje konkrétní příklad implementace systému CRM (Customer Relationship Management - software pro řízení vztahů se zákazníky) ve firmě se zhruba sedmi tisíci zaměstnanci. „Dostala jsem se k tomu ve chvíli, kdy byl systém zaveden, ale nedodával očekávané výsledky. Když jsem se ptala zaměstnanců, co jim systém přinesl, odpovídali, že nic, jen více práce a potíže,“ říká Straková. Problém byl v tom, že těmto lidem se zcela změnil způsob práce, ale chybělo u toho adekvátní řízení změny. Nebylo jasné, jak nástroj pomůže každému jednotlivci, jak ho zakomponovat do stávajících nástrojů, manažeři nevěděli, jak lidem v týmech s touto změnou pomoci. „Když implementaci doprovází jen formální školení, nefunguje to,“ dodává. V technické stránce přitom problém nebyl, vznikl  na straně zaměstnanců, kteří se vnitřně se změnou neztotožnili. To celý projekt implementace když ne rovnou ohrožuje, tak určitě prodlužuje, a tím také prodražuje.    

Přirozená reakce  

Odmítání či rezistence vůči změnám má podle Strakové příčinu v uspořádání našeho mozku. Cituje koncept britského psychiatra Steva Peterse nazvaný Paradox šimpanze, podle nějž funguje lidská mysl na základě spolupráce tří samostatných částí myšlení, které Peters nazývá člověk, šimpanz a počítač. Lidská část zodpovídá za racionální, logické myšlení, počítač představuje paměť a část šimpanz se pojí s emocionálními a instinktivními reakcemi. „Šimpanz reaguje rychleji než člověk. Proto někdy jednáme dříve, než myslíme. Šimpanz interpretuje svět přes emoce, dojmy, přehání a dramatizuje. Rád vytváří katastrofické scénáře,“ popisuje Straková. Inovace a digitalizační obzvlášť proto podle Strakové šimpanzí část psychiky vnímá jako narušení teritoria. „Hrozba změnou aktivuje strach, že bude narušen status quo. A tento jev se ve firmách velmi podceňuje,“ říká mluvčí. 

Vyhnout se tomu podle ní nedá, neboť jde o přirozenou věc, ale cílem je, aby tato fáze byla co nejkratší dobu a byla dobře zvládnuta.

Za osvědčený přístup považuje týmové workshopy, ve kterých zaměstnanci a manažeři společně navrhují budoucí způsob práce, nastavují nové procesy a workflow a definují, jak efektivně zapojit digitální nástroje a AI do každodenní praxe. „Důležitá je maximálně otevřená komunikace a empatie, které pomáhají vytvářet jistotu a psychologické bezpečí, a tím snižují přirozenou obrannou reakci mozku na změnu,“ dodává Straková.     

Kdo brání změnám  

Klíčové pro zdárnou implementaci digitalizačních a AI řešení není jen zapojení řadových zaměstnanců. Podle Strakové je značný problém na úrovni středního managementu. „Nejvíce rezistentní skupinou je střední management. Dle výzkumů až 39 procent manažerů na této úrovni má odpor ke změnám,“ uvádí. 

Důvody jsou přitom různé - nedostatek znalostí, sebedůvěry, nástrojů a především času. Řešením podle Karin Strakové může být udělat právě ze středního managementu lídry celého procesu, zapojit je včas a poskytnout jim potřebnou podporu, tak aby byli první, kteří nové nástroje umí používat a dokážou pro to nadchnout i své týmy. Hrozbě rezistence je třeba předcházet promyšleným a systematickým přístupem orientovaným na lidi.       

----------------  

Karin Straková je zakladatelkou a majitelkou společnosti RESONETI, která se zaměřuje na lidskou stránku AI transformace a zvyšování adaptace organizace na změny. . Je psycholožkou, spojuje více než 20 let zkušeností v oblasti HR a řízení změny, z toho 10 let praxe v zahraničí (Itálie, Belgie, Francie) v nejvyšším vedení firem. Má rozsáhlé zkušenosti s řízením komplexních změn včetně těch digitálních. Je spolutvůrkyní projektu #FinŽeny, který podporuje rozvoj žen ve finančním sektoru, a často vystupuje jako mentorka, koučka a speakerka na témata řízení změny v době AI, leadershipu a osobního rozvoje. Je také vítězkou WOMEN in TECH 2026 v kategorii Rozvoj organizovaný Výzkumným ústavem pro podnikání a inovace.