Využijte mentoring, nezapomínejte na sponsorship a hlavně dělejte, co vás baví
- před 4 hodinami
- Minut čtení: 5
Dejte dohromady tři dámy z karierních vrcholů různých oborů, a je zaděláno na diskuzi poučnou, inspirující a někdy až na dřeň upřímnou. Do druhého panelu Mezigenerační debaty žen ve světě financí a práva přijaly pozvání Diana Rádl Rogerová z Behind Inventions, Klára Escobar z Moneta Money Bank a Katarína Navrátilová, bývalá šéfka společnosti Tesco v Česku. Akci počátkem února pořádaly Projekty #FinŽeny a Lex Elite ve spolupráci s advokátní kanceláří Deloitte Legal.
S profesní senioritou se obvykle pojí autorita. Nejde ale o věc samozřejmou, takže se nabízí otázka, kde se tento důležitý rys lídra bere. „Já se nebudu tvářit skromně. Já si myslím, že autoritu mám, protože něco dělám a opravdu je za mnou spousta práce. Byla bych z toho asi špatná, kdybych ji ve svém oboru neměla,“ byla jako vždy řízně upřímná Diana Rádl Rogerová, která je dnes partnerkou v investiční společnosti Behind Inventions. Z řečeného plyne i Dianina rada, jak autoritu nabýt: dělejte, co vás baví, s lidmi, kteří vás baví, a pak to přijde samo.
Zanotovala si s ní někdejší generální ředitelka řetězce Tesco v Česku a dnes podnikatelka Katarína Navrátilová, podle níž záleží na tom, jak je autorita získána. Pokud jsou za ní jasné výsledky a inspirace pro druhé, je přirozená a zasloužená. „Často si ale říkám, že se zaměňuje s autoritou vynucenou neboli se strachem,“ podotkla Katarína.
Ne každý autoritu vzývá. „Mně ona trochu evokuje právě něco, co je vynucené. Spíš se mi líbí slovo respekt a pro mě je to mantra. S respektem člověk začíná sám u sebe. Když nerespektuji své potřeby, zájmy, svou vášeň pro to, co dělám, je to velmi vidět, takže když chce někdo získat respekt, musí ho mít v prvé řadě pro sebe,“ vysvětlila svůj pohled Klára Escobar, která vede HR v Moneta Money Bank.
Kam nás provází vliv maminek
S respektem k sobě samému úzce souvisí autenticita, která je další zásadní ingrediencí dobrého lídra. Z Kataríniných mentoringových zkušeností jasně plyne, že jde o charakteristiku, kterou muži i ženy u druhých, a u lídrů obzvlášť, oceňují. Na cestě k autenticitě je přitom podle ní třeba se nejprve poznat, věřit si a mít se rád. „V momentě, kdy se dostanete do této bezpečné zóny, nemáte problém být autentičtí a sdílet se svým okolím nejen to, co se vám daří, ale i to, co se nedaří,“ vysvětlila Katarína. Jde ovšem o proces, který nelze uspěchat a jen ti, kteří si ho poctivě odžijí, tak mohou položit základ své silnější osobnosti a autentickému vůdcovství.
Zásadní roli ve schopnosti být sám sebou ale sehrává i výchova a prostředí v němž vyrůstáme, jak přiblížily další dvě panelistky. „Já jsem měla výchovu, kde mě to učili. A díky krizím, které jsem si prožila jako malá, a díky mámě, která mi říkala a pořád mi říká: blbců je spousta, neboj se ničeho, nemáš důvod, tak si myslím, že jsem nikdy nepředstírala něco, co nejsem,“ řekla Diana. Nebála se tak říct hloupost nebo dělat chyby a s postupujícím věkem získávala sebevědomí, že si autenticitu může dovolit kdekoli.
Naproti tomu Klára zažila pravý opak. Měla také úžasnou maminku, která ji ale coby živou a hovornou dívku stále napomínala: nedělej toto a nedělej tamto, dáma negestikuluje a takto se nechová… Není to tak dávno, co si manažerka Monety uvědomila, že velmi dlouho setrvávala v sevření určitého opravování sebe sama a zalitovala, že na to nepřišla dříve. „Takže moje rada zní: buďte sami sebou a nenechte si říkat, že gestikulovat a nemá,“ shrnula své vyprávění.
Mentoring spočívá ve vzájemnosti
Starší a zkušenější mohou být velkou oporou mladším a nastupujícím. Dva základní způsoby jsou mentoring a sponsorship, které se ovšem občas zaměňují. Přitom jsou to dvě odlišné věci. „Když to vezmu ve zkratce, tak jako mentor dávám rady a pomáhám člověku posouvat se na jeho cestě tam, kam chce směřovat. Při sponsorshipu už za ním stojím a pomáhám mu díky svým zkušenostem a kontaktům otvírat dveře ke konkrétním pozicím,“ vysvětlila Katarína. Mít na kariérní cestě hlavně ve velkých organizacích sponzora je podle ní důležité a vždy to doporučuje. Zároveň radí svým menteem, aby si budovali síť kontaktů, a to i z jiných oblastí, protože nikdy nevědí, kde na vhodného sponzora narazí.
Sama má jako mentorka ráda, pokud mají obě strany jasně nastavená očekávání. Zároveň má dvě základní zásady. Za prvé, aby to byl sám mentee, který se chce rozvíjet, a důvod nebyl ten, že ho poslala firma. Za druhé musí fungovat vzájemná chemie. „Není vůbec nic špatného na tom, pokud z jedné nebo druhé strany zazní: mě to nesedí,“ dodala Katarína.
Mentor si zároveň musí podle Diany uvědomovat své limity. „Někdy s vámi třeba někdo chce zůstat delší dobu a já vím, že musím mít sebereflexi a říct: já už vám nemám dál co dát a myslím si, že je dobré slyšet i jiný, nový názor nebo pohled na věc,“ uvedla.
Ženy ženám nebo všem?
Padla i otázka, zda se ženy mají v podpoře nastupujících generací věnovat nejlépe opět ženám. Diana přiznala, že dnes to vidí trochu jinak než dřív: „já jsem byla velký zastánce stírání rozdílů mezi muži a ženami. Dnes jsem velký zastánce ženských skupin, a to proto, že právě sponsorship mezi sebou nám pomáhá se nebát a posunout se dál“.
Katarína prošla vývojem opačným. Miluje mentoring na úrovni vzájemnosti, kdy každá strana hodně dává, ale i dostává, a cíleně si proto vybírá, koho bude mentorovat. „Já jsem velmi podporovala ženy, ale cítila jsem, že mi něco chybí, že totiž potřebuji pochopit i muže. Poté jsem potřebovala, jak se říká, mlaďochy, aby mě i oni nastavili zrcadlo,“ popsala zmíněnou vzájemnost Katarína.
Oboustrannost spočívá podle v Kláry i v tom, že mentor zažívá uspokojení, když se jeho svěřenec posouvá, a zároveň se mu dostává sebepoznání. „Když se mentee dobře ptá, tak si člověk, který odpovídá, musí dobře uvědomit, co vlastně dělá a proč to dělá,“ uvedla.
Na závěr dostala každá dáma otázku velmi individuální:
Katarína
Když jsi se dostala do klíčových vedoucích rolí, bylo něco, co jsi v sobě musela potlačit a co se k tobě vrací zpátky poté, co jsi z korporátního kolotoče vypadla?
V některých momentech jsem musela potlačit svou dravost, ten hnací motor. Bylo to hlavně tehdy, když jsem šla pracovat do Turecka, protože kulturní rozdíly jsou velké. V některých momentech jsem musela pochopit, kdo jsou ti lidé, kterým mám být lídrem, a někdy potlačit soutěživost a tah na branku, protože já mám diagnózu, že někdy soutěžím i sama se sebou. Co jsem odešla z korporátu, asi se mi vrátila ta dravost a hravost, protože padly bariéry. Moje maminka by řekla, že jsem jak z divokých vajec.
Klára
Přestože může být firemní kultura maximálně postavená na empatii a lidskosti, čas do času musíš v managementu udělat rozhodnutí, které je pro firmu správné, ale lidsky tě bolí. Dá se to naučit?
Musím říct, že tohle je věc, která je na tom vrcholu neskutečně důležitá – umět udělat rozhodnutí. Protože mám na starosti HR, tak velmi často jsou to diskuze o tom, kde a jak budeme optimalizovat, což je to slovo, které zakrývá snižování počtu zaměstnanců. Ono to zpravidla není tak, že bych to rozhodnutí udělala já, ale jsme u těch diskuzí a pak verdikt realizujeme. Jednou se mě jedna kolegyně zeptala: Kláro, jak se vám spí? A tohle je věta, na kterou já si v těchto momentech vždycky vzpomenu a řeknu si: je to těžké, ale ty musíš spát, protože jedna věc je byznys, druhá věc je osobní integrita.
Diana
Tvůj svět jsou teď investice do nových nápadů a startupů. Jak se sžíváš s tím, když uděláš špatné rozhodnutí, nebo vidíš potenciál v něčem, co ho ve skutečnosti nemá?
Jakmile na to přijdu, tak nepředstírám, že se to dá dát do kupy. Prostě přesně jak bylo řečeno, rozhodnutí je potřeba udělat, někdy i to těžké. Musela jsem si na to zvyknout a některé investice ukončit. Snažím se to ale pojmout pozitivně a hledat i přínos pro druhou stranu a její posun někam dál. Nejdřív jsem si opravdu často říkala: Ježíš Maria, neměla jsem jim ještě pomoct? Ale uvědomila jsem si, že jim svým rozhodnutím pomáhám i v tom smyslu, že jinak by se trápili další dva tři roky s něčím, co by stejně nemuselo fungovat. Takže někdy je lepší rychlá smrt než pomalá smrt.
Komentáře